Život se s vámi nemazlil?

Řada lidí hodnotí svůj dosavadní život jako "boj". Život se s nimi takzvaně "nemazlil". Vyprávějí o svých rodičích, kteří v podstatě znemožnili dobrý start do života a blokovali i jeho lepší pokračování. Do toho přišly další "rány osudu" a rozjel se začarovaný kruh, z něhož je "těžké vyskočit".

"Mně tak bude někdo říkat, jak mám myslet pozitivně. Jen si to zkuste, mít osud jako já," láteří často a vyjmenovávají strasti svého života a přesvědčení, díky nimž se očividně z místa nikdy nehnou. Museli by totiž přestat obviňovat vše kolem nich a soustředit se na sebe. Na své myšlení.

Všichni jsme předurčeni k radostnému a spokojenému životu. Stačí to umožnit. Stačí ve všem vidět požehnání, důvod k optimismu. Stačí si přestat stěžovat. Přestat s obviňováním. Přestat s hodnocením. Přestat s lítostí. 

Stačí si čistit hlavu od myšlenek, které nás táhnou dolů. Stačí tu hlavu zvednout, dívat se nahoru nebo dopředu. Jestli se s vámi život nemazlil, proč se nezačnete mazlit vy s ním? Zkuste k němu být milí, plní lásky a vděčnosti a zjistíte, že život není takový pes, jak se zdál. Však i psi jsou různí. Někteří koušou, s jinými je radost pobývat. Proč si tedy z toho svého "psa" jménem život dělat nepřítele, který je drsný?

Co kdybyste o něj začali pečovat úplně jinak?