Pojďme vkládat do kolektivního vědomí myšlenky na mír

Tamarina: Já jsem ti chtěla navrhnout, aby jsi lidem dal možnost využít jejich mysl na něco konstruktivního. Aby se netrápili. Aby v momentě, když začnou myslet na destruktivní věci, na to, co jim vnucují média, co jim vnucuje současný svět, tak aby si uvědomili, že mají obrovskou sílu ve své mysli. A aby to začali měnit. 

Jiří: No a jak, aby to začali měnit?

Tamarina: No jednoduše napiš na cedulku nějaké heslo k dnešní době a využij to k tomu, aby kolektivní vědomí, které se naplní touto myšlenkou, aby pracovalo pro vás, pro lidi, kteří chcete mít ten váš život v nějakém slušném světě, ve slušné společnosti, která se navzájem respektuje, která podporuje jeden druhého. V první řadě potřebujete mít určitou jistotu bezpečnosti, tak jsem ti navrhnula, aby jsi napsal na cedulku "myslete na mír". Je to špatně? 

Jiří: Z mého pohledu to vůbec špatně není. Naopak. Já si myslím, že z mého pohledu je to geniální myšlenka. Mě to opravdu nadchlo, proto jsem vystřelil z té postele, jak si řekla, jak namydlený blesk. A hned jsem to šel zpracovat i do článku. Takže je o tom zpracovaný i článek, ale podstatné je, že jsi mi vlastně vnuknula myšlenku toho, že já můžu to rozšířit ještě mnohem více než jenom přes internet. Ale řekni to ty, Tamarino, ty jsi toho strůjce.

Tamarina: No jednoduše jsi se měl pustit do toho, aby jsi vytvořil krásnou kartičku, kterou necháš vytisknout jako vizitku a můžeš ji nechat vytisknout v češtině i ve slovenštině. A jak půjdeš po ulici někde, tak to dávat lidem, anebo to dát dalším lidem, aby to rozdávali dál, protože když někomu dáš cedulku, kde je napsáno "myslete na mír", tak tím nikomu neublížíš, tím nikomu nic nevnucuješ a ten člověk ji může maximálně vzít a zahodit, ale většina lidí v dnešní době má strach z nějakého konfliktu, tak určitě na ten mír bude myslet a obzvlášť, když to na té cedulce i vysvětluješ jako dodatek, protože když na něco myslíte, tak to tvoříte, jak jsem ti poradila, a to je důležité, takže každý člověk si uvědomí, že tím, že myslí na mír, tak ho tvoří.

A takto můžete naplnit to vaše kolektivní vědomí tolika informacemi, že si ani nebudete umět představit, jakou sílu ta informace bude mít. A teď si představte, že vy to můžete dělat nejenom v Čechách, nejenom na Slovensku, ale pokud nás posloucháte i z nějakých odlehlých částí světa, to je jedno odkud, tak tyto cedulky vytvořte kdekoliv na světě.

A pište to na ně, rozdávejte si je mezi sebou a zároveň můžete dělat i to, že to budete malovat třeba na ty kamínky, to jsem také Jiřímu poradila, protože vy rádi malujete na kamínky, potom je někde jenom tak bezděčně položíte, někdo ho vezme, převeze ho někam a máte radost, že ty kamínky cestují. Co kdybyste na ně napsali "myslete na mír" a třeba tam nakreslili nějakou holubici, nebo to už je jedno, ale podstatné je, že tu myšlenku budete rozšiřovat i třeba tímto způsobem.

Bude vás to bavit a zároveň budete vědět, že když vám přijde smutno, když vám přijde neřešitelná situace, tak vy začnete myslet na mír. A tím, že začnete myslet na mír, tak vy ho vytváříte ve své mysli a tím, že ho vytváříte ve své mysli, tak ho, ať se vám to líbí nebo ne, umisťujete do kolektivního vědomí.

Čím víc vás bude, čím víc vás bude myslet na mír a na nic jiného, tak tím silnější bude ta síla vašich myšlenek, která bude vytvářet ty okolnosti, že jednoduše Vesmír začne pracovat pro vás. A nemusíte mít strach, že tam musí být padesátiprocentní a větší tlak. To vůbec není pravda. Tam stačí, aby vás bylo 10 % nebo i 5 %, ale už jedno procento začne dělat obrovskou sílu, tak proč byste s tím nezačali, proč byste nezačali tímto způsobem pracovat a uvidíte, že se sami budete divit, jak jste pomohli vašemu světu, jak se najednou určité věci mění. Neupínejte se na to, co vidíte okolo sebe.

Nechte všechno na Vesmíru nebo můžete tomu říkat Bůh, můžete tomu říkat kvantové pole nebo morfogenetické pole, to je úplně jedno, ale nechte to na něm a vy jenom myslete na mír. To je všechno, co je vaší úlohou v této hře. A hrajte si, myslete na mír a nechte všechno na tom Vesmíru a uvidíte, co se bude okolo vás dít. Šiřte tuto myšlenku, rozdávejte tyto kartičky, rozdávejte lidem lístečky, který si třeba jenom rukou napíšete a jenom tak to s úsměvem někomu dejte. Nebo si nechte ty vizitky vytisknout ve velikosti vizitek a napište tam tento nápis a rozdávejte to. Hrajte tu hru a uvidíte, co se začne velmi rychle dít díky tomu, že jste tuto informaci vložili do vašeho kolektivního vědomí. 

Jiří: No, Tamarino, já můžu říct, já jsem tím poměrně nadšený, protože právě ráno, když jsi mi to vnuknula, tak jsem si říkal ty jo, co to je za blbost... A jak jsem se tak trošku probral, už jsem byl tak jako trošičku při vědomí, protože prostě to probrání bylo pro mě takový dneska rychlý. Tak jsem si řekl ty jo, to je geniální věc. Tak já si osobně myslím, že to může zafungovat a věřím tomu, že lidé to prostě budou dělat, že to lidi taky nadchne, že to lidé začnou dělat a v momentě, když bude jeden druhému dávat kartičku "myslete na mír" a dáte to neznámému člověku třeba v metru nebo kdekoliv, tak si myslím, že je prostě geniální. A řekneš nám ještě k tomu něco, jak tě to vlastně napadlo? 

Tamarina: Ty jsi včera koukal na jistý film. Je to tak? 

Jiří: No, koukal.

Tamarina: A můžeš nám říct, jak se ten film jmenoval? 

Jiří: Jmenoval se "Myšlením k bohatství." 

Tamarina: No a co tam bylo za scénu? 

Jiří: Tam byla myšlenka "myslete na déšť", když měli dlouho sucho...

Tamarina: No vidíš a já jsem ti to jenom podstrčila. V podstatě ty sis to včera nějakým způsobem převzal, že to může fungovat, ale já jsem ti to dneska jenom upřesnila tuhle tu informaci. A ono to prostě fungovat může, tak proč to nevyužít? Proč dělat něco složitě a přesvědčovat lidi, aby nemysleli na svoje problémy, když můžou myslet na něco příjemného a myslet na mír. To je příjemné. 

Jiří: To máš pravdu. Tak já ti, Tamarino, děkuji za tyto informace.

Tamarina: Nemáš zač a budeme určitě zase něco spolu takového tvořit, protože to mě baví. Baví mě, když vidím, že ty jsi z toho nadšený a posíláš to dál a lidé, že z toho budou nadšení a z tohoto budou nadšení, protože já jsem přesvědčena, že to bude fungovat. Pokud ty se do toho pustíte a budete to opravdu praktikovat v tom svém každodenním životě.

Jiří: No tak jo, Tamarino, tak já ti děkuju za tento rozhovor, byl takový nenadálý, ale myslím si, že stál za to a já ti děkuji. Takže zase brzy na viděnou a na slyšenou. Mějte se.