Jak zvládat stres a úzkost?

V Klubu Hovory s Tamarinou probírá Jiří Lexa s jemnohmotnou bytostí Tamarinou různé otázky, které jí klade on či členové klubu. Přinášíme textovou verzi nahrávky číslo 131, která je k dispozici se spoustou dalších právě těm z vás, kteří tvorbu těchto nahrávek chcete podpořit a přidat se tak k naší klubové komunitě. Děkujeme.

Jiří: Tamarino, já tě zdravím a otázka je jasná: Jak zvládat stres a úzkost? 

Tamarina: Záleží, jak se k tomu stresu a k té úzkosti dostáváte, protože mnoho lidí v dnešní době žije ve stresu už jenom z toho, že se ráno probudí a začnou nasávat do sebe ty informace, které jsou všude okolo vás. Když jim potom řekneš, aby to nedělali, aby nebrali tyto informace, tak ti oponují tím, že by vlastně nevěděli, co se okolo nich ve světě děje. 

Ale potřebují to ve skutečnosti vědět? Nedozví se to, když pak bude něco opravdu důležitého, nedozví se to od jiných lidí? Dozví, ale oni si myslí, že to musí sledovat, protože od toho mají přece televize, od toho mají rozhlasy atd. 

Ale v okamžiku, když toto lidé pustí, když si lidé řeknou, já televizi nepotřebuju a začnu si dělat svoji vlastní zábavu třeba cestou knížek, cestou videí z internetu, která budou ale pro mne určitým přínosem i třeba v oblasti vibrací, to znamená, že videa mohou být taková, že budou tomu danému člověku pomáhat růst duchovně navyšovat vibrace a tím pádem mu nemůžou zvyšovat stres. 

Ale pokud si ráno zapne zprávy, tam se dozví, co se všechno děje okolo něj ve světě, tam si najednou zjistí, že svět jde do katastrofy, no, tak aby z toho ten člověk neměl stres...

A stejně tak je to, když člověk má nějakou svoji práci, kde přece si musí vydělat na ty svoje všechny věci, které si chce pořídit, že jo, to znamená, potřebuje uživit rodinu, ale pak potřebuje takové ty věci, které nutně nepotřebuje, ale on je chce. Proto chodí do té práce.

A najednou zjistí, že má všechno, co chce. Pak najednou zjistí, že si může dovolit všechno, ale najednou zároveň zjišťuje, že mu chybí zdraví, že se mu zdraví prolamuje. Jak je to možné? No, protože on zapomněl na to, že je člověk, že má své určité limity, že má své určité možnosti a zároveň, že třeba tu práci, kterou dělá, i když mnoho lidí tvrdí, že ji dělají rádo, ale přesto z ní mají stres, to znamená, že ten člověk by potřeboval třeba odpočívat, potřeboval by občas vypnout a dát si skutečně přestávku mezi tím, co dělá a skutečně třeba odjet na tu dovolenou nebo stačí jenom jít se procházet do lesa a trávit tak víc dnů za sebou.

Bohužel mnoho lidí to dělá tak, že se jednoduše upracují doslova k smrti a pak se diví, že najednou už nemůžou jakoby naskočit na tu vlnu toho zdravého života, protože to jejich zdraví je neposlouchá a oni už mají tak pevně vybudované vnitřní programy, vnitřní návyky, že už se prostě k tomu nemůžou vrátit. 

A to je škoda, protože vy jste skutečně velmi mocné bytosti, které nepotřebují dřít a dělat něco, abyste si vydělali. Stačí, když se budete ladit vibračně na to, co chcete, a ono vám to přijde i v tom případě, že nebudete tak tvrdě pracovat. To znamená, je spousta důvodů, proč lidé mají stres, ale důležité je, a takový společný řešení je, když budete hodně času věnovat tomu, vy tomu říkáte tak ještě sofistikovaně prokrastinace, že se nedostanete k něčemu, že něco brzdíte ve své práci nebo něco, že máte udělat, tak tomu vědci nalezli takový krásný termín prokrastinace, ale co když to je tak, že vy skutečně máte tyto chvíle strávit jenom tím, že budete sedět a bezmyšlenkovitě koukat na plovoucí mraky na obloze? 

Nebo že budete ležet, budete mít zavřené oči a budete meditovat, budete přemýšlet o tom, co ve skutečnosti chcete, budete si vizualizovat, budete si vlastně tvořit svojí myslí. Co když to je k tomu? Ale vy jste si to nazvali tak, jako že když někdo prokrastinuje, takže vlastně hřeší ve vašem světě. To je přece blbost. Akorát, že vy to nevíte mnozí.

Mnozí jste tomu dali prostě ještě takovou tu důležitost, že se učíte, jak neprokrastinovat svůj volný čas, ale o tom je ten krásný vtip, který Jiří rád říká, on vám ho určitě na závěr řekne, já mu to připomenu s tím indiánem, nicméně podstatné je, abyste si uvědomili, že vy se můžete od tohoto odpoutat a začít se radovat, radovat se jenom z toho, že se každý den probudíte do nového dne, probudíte se do nádherné reality a budete si ji sami vytvářet. 

Probudíte se tak, že si ráno dáte dobrou snídani se skvělým partnerem nebo partnerkou, že si budete ten den ráno užívat a budete opravdu šťastní, ale to si musíte vytvářet vy. Začněte každé ráno třeba kraťoučkou meditací. Nemusíte meditovat hodiny a hodiny na začátku, ale stačí, že si dáte pár minut, jenom že si zavřete oči a budete nějakým způsobem se snažit vypnout vaše myšlenky. 

A to můžete udělat dvakrát třikrát za den na pět, na deset minut a řekněte si, že to můžete, že klidně ten svůj pracovní čas prokrastinujete, ale vy ho věnujete mnohem efektivnější činnosti, protože vy budete pracovat aktivně se svým podvědomím, se svojí myslí, že se budete snažit ji vypnout.

To je velmi důležitá činnost ve vašem životě, takže nestavte se do role, že jste viníci, že vlastně kašlete na nějakou práci a že děláte něco, co vás zdržuje a nevydělává vám to primárně peníze, ale ono vám to možná přináší něco jiného do vašeho života, ono vám to přináší třeba jenom to, že budete šťastní ve vašem životě. A to si myslím, že je velmi důležité. 

Jiří by o tom mohl vyprávět, on také nerad meditoval a dnes, jak to je u něj, když si sedne a jenom si zavře oči a jenom tak je, existuje, ale vypne svoje myšlenky a mnohdy se snažím mu i do toho vstoupit a on na to vůbec nereflektuje, protože on je ve svém ledovém, chtěla jsem říct, božském klidu, on se prostě najednou úplně vypne, zastaví se v čase i prostoru a řeší jenom to, co on chce nebo respektive neřeší nic, jenom tam je. A to se zkuste naučit. Je to velmi příjemné a i pro vás velice důležité.

Jiří: No, Tamarino, já děkuju, že mě dáváš jako příklad, já asi v tomhle moc dobrý příklad nejsem, protože mně to dlouho trvalo, já jsem nemohl, já jsem právě byl taky takový, že jsem si myslel, že ta akce je nejdůležitější, že čím víc udělám třeba videí, víc udělám rozhovorů, víc udělám práce, tak že to bude daleko lepší pro lidi, pro mě a najednou jsem zjistil, že přesně, jak ty říkáš, že pro mě fakt je nejlepší, když se zastavím a na všechno se vykašlu. A myslím si, že i my jako Češi toto máme tak jako trošku v povaze se tak jako na všechno vykašlat. Já někdy, a teď jsme v Klubu, tak bych mohl říct jeden vtip...

Tamarina: Ale ty by si měl říct ten vtip o tom indiánovi, ten k tomu sedí a to, co chceš říct, tak si to klidně řekni, ale nejdřív řekni to o tom indiánovi.

V závěru Jiří vypráví dva vtípky, které si můžete poslechnout v originálním znění v Klubu Hovory s Tamarinou ve videu stejného názvu (č. 131), jako má tento článek. Děkujeme, že podporujete naši práci.