S jakými afirmacemi ideálně začít?

V tomto seriálu o afirmacích jsme si již popsali, Co jsou to afirmace a jak fungují. Následně jsme pokročili dál a víme již, Jak správně vytvářet afirmace. Nyní si téma rozvineme v tomto příspěvku pro "afirmující začátečníky".

Není ideální začít afirmacemi, příliš vzdálenými vaší současné realitě. "Jsem miliardář" je možná krásná představa a dobře vystavěná afirmace, ale podvědomě při jejím opakování budete cítit nedostatek a budete se zbytečně vystavovat pocitu nemožnosti naplnění takového přání.

Začněte s afirmacemi, u nichž vnímáte, že jimi nemáte doslova co zkazit. Že jsou v podstatě už teď pravdivé, respektive neobsahují nic, co by je zpochybňovalo.

Pakliže se těšíte, jak vám afirmace vylepší život a jak se vám díky nim začne ve všem dařit, jste evidentně ve výchozím bodě svého budoucího úspěchu. Je proto na místě si "odsouhlasit", že se vám teď daří stále lépe, že roste vaše chuť do života, že objevujete nové možnosti, že jste si svolili být úspěšní, šťastní, bohatí, zdraví atd. Tak to zkrátka je, tak proč to ještě nepřikrmit pořádnou dávkou pozornosti.

Konkrétní příklady:
Cítím se stále lépe
Jsem vděčný za vše, co mám / Jsem vděčná za vše, co mám
Rozhodl jsem se být šťastný (zdravý, bohatý, úspěšný, veselý člověk, přátelský...) / Rozhodla jsem se být šťastná (zdravá, bohatá, úspěšná, veselá, přátelská...)
Mám stále větší chuť do života
Každý den se ve všech ohledech stávám lepším a lepším
Vše se mi daří
Mám samé skvělé nápady
Jsem ve stále lepší kondici
Přitahuji si samou radost a spokojenost
Atd.

Ideální stav je ten, že zažíváte něco pozitivního a přes afirmaci se v tomto stavu "utvrdíte", víc jej prožijete a dostanete "pod kůži". 

Říkat si při mlsání čokolády "Žiju zdravě" se mine účinkem, ale když si to opakujete při jedení jablka, při pití vody s citrónem, při procházce přírodou apod., začnou se dít ty pravé zázraky. V tu chvíli totiž nejen "afirmujete", ale pronášená afirmace už je vaší prociťovanou realitou. O to přesně nám jde.

Hodně lidí třeba řeší téma zdraví až ve chvíli, kdy jsou nemocní. V tu chvíli ale řeší nemoc. Přestože s ní "bojují" přes afirmaci "jsem zdravý", podvědomě cítí opak - že zdraví nejsou. Hůř se pak naciťují do kýženého stavu. Proto je optimální nevzpomenout si na afirmace jen tehdy, kdy vám je úzko a hledáte v nich oporu, která vás vytáhne z bahna. 

Účinnější je věnovat jim pozornost právě ve chvíli, kdy se cítíte skvěle. Tehdy o to více prožívejte tuto radost a podpořte se afirmacemi typu: "Cítím se skvěle!" "Mám radost ze života!" "Život je fantastický!" "Jsem plná pozitivní energie"...

Tento postup je mnohem účinnější, ale ne nezbytně nutný. Ostatně o tom vás může přesvědčit třeba moje osobní zkušenost s afirmacemi.