Věřte a kvantování pro vás bude hračka

Mnoho z vás se mne ptá, jestli je kvantování lehké nebo složité, zda musí člověk disponovat nějakými zvláštními schopnostmi či jestli je třeba hodně studovat.
 
Pravda, nějak se to naučit musíte, ale věřte, že vám na to stačí mnohem méně času, než jste potřebovali k tomu, abyste se naučili číst a psát. 
 
Jak se naučíte samotnou techniku kvantování, tak už je třeba pouze víra v tento způsob vytváření reality. Ano, již Ježíš tvrdil něco v tom smyslu „věř a víra tvá tě…“ A stejně tak to je s kvantováním.
 
Mezi námi, on byl totiž Ježíš setsakra dobrý kvanťák! Takže věděl, o čem mluví. 
 
Abych vám dodal trochu elánu v tvorbě reality, podělím se s vámi o příběh, který se mi stal 30. prosince 2022 v rozmezí od 12.30 do 14.15 hod. Datum i čas jsou zrovna u tohoto příběhu důležité a za chvilku pochopíte proč.
 
Ten pátek jsme se chystali na nákup do Kauflandu. Vůbec jsem nepochyboval, že nakoupíme na silvestrovskou oslavu a budeme mít klidné odpoledne u kávy a možná u psaní nového e-booku. Kvantové pole si s námi však dokáže pohrát s noblesou sobě vlastní, takže v okamžiku, když jsem u domu zmáčkl startovací tlačítko, display pod volantem se sice rozsvítil, ale zároveň se ozvalo zlověstné, líné a jakoby neochotné pootočení motoru… a nic.
 
Už jsem věděl, že nás navždy opustila baterie, protože poměrně hodně nasluhovala. Ale asi se ptáte, co to má společného s kvantovkou, vírou apod., že? To teprve uvidíte!
 
Vyndal jsem startovací kabely, nasadil je na baterii a najednou jsem si uvědomil, že bych měl někomu zavolat, aby přijel se svým autem a propojili bychom baterie.
 
Poslal jsem proto záměr do kvantového pole: „Je tu auto, s kterým propojíme naši baterii!“

Když kvantuji, tak věřím, že se záměry realizují, což je dost podnětné k tomu, aby se realita skutečně měnila. Ano, takto jednoduchý záměr mi stačil, aby během dvou až tří minut u nás zastavilo auto s usměvavým řidičem. Nemávali jsme, nic jsme nesignalizovali, zkrátka on sám zastavil a hned šel pro konce startovacích kabelů. Připojil si je k svému autu a mohli jsme startovat. 
 
Vzhledem k tomu, že měl slabší obsah motoru a u našeho auta byl třeba silnější, nepodařilo se nám nastartovat, což samozřejmě v záměru nebylo. Poslal jsem si tedy nový záměr: „Co nejhladší a nejrychlejší vyřešení této situace.“ Opět připomínám, že jsem věřil v pozitivní výsledek.
 
A v tom mi žena zavolala taxi, dojel jsem koupit baterii a vrátil se zpět. Výměna autobaterie je již hračka. Nikoliv v mém případě, protože se opět začaly ukazovat překážky, které si stále neumím vysvětlit. Ukázalo se, že baterie sice odpovídá té, kterou jsem potřeboval, ale její tvar komplikuje připojení plusového kabelu, a to dosti nepříjemně.

Měl jsem možnost buď vrátit baterii a počkat po Novém roce na značkový servis, kde by mi to patrně uvedli do provozu nebo spoléhat na vložený záměr. Vsadil jsem na variantu dvě a začali se dít skutečné zázraky. Během vyndávání staré baterky jsem potřeboval nástrčkový klíč č.12 a věřte nebo ne, v mé poměrně dobře vybavené dílně byste našli klíče v rozmezí od č. 2 do č. 34, ale dvanáctka tam prostě nebyla v žádném provedení.
 
Opět jsem poslal záměr, že všechno je již vyřešeno a snažil se nebýt moc nervózní. Ta nervozita pramenila trochu z toho, že manželka potřebovala nakoupit, aby mohla začít připravovat věci na oslavy konce roku. 
 
Najednou okolo nás projížděl na kole soused Oto z vedlejšího domu a hned se s námi dal do řeči. Postěžoval jsem si, že nemám dvanáctku klíč a kabel, kterým bych prodloužil uchycení plusového kontaktu na baterii. 
 
Náš soused se na chvilku vytratil a během pěti minut byl zpět s klíčem a následně s kabelem, který nám tentokrát zachránil nejen to, že jsme mohli jet nakupovat, ale i značný obnos za reinstalaci nového plusového kontaktu. 
 
To vše se odehrálo v časovém rozmezí, o kterém jsem vám již psal, takže všechno proběhlo hladce a k naší spokojenosti. Jako bonus k nám přijel ještě jeden kamarád, který mne upozornil, že i nová autobaterie potřebuje dobýt, protože nikdo neví, jak dlouho stála ve skladu, takže hned po našem návratu z obchodu jsem k němu zavezl auto na dobytí baterie. 
 
Můžete si říkat, že to všechno byly náhody, ale právě v tom je ona zmíněná víra. Pokud věříme, že se nám to děje řízeně, pak se nám to řízeně děje a můžeme vše ovlivňovat. Jestliže však všechno přikládáme dílu náhody, pak je to stejné, ale s tím rozdílem, že svůj život a vše s ním spojené odevzdáváme do rukou něčemu, pro nás, neznámému a vlastně popíráme vlastní možnosti a schopnosti.
 
Sám za sebe jsem si vybral tu cestu, kdy si mohu všechno ve svém životě ovlivňovat a řídit, protože mi to vyhovuje. A co si vyberete vy?