Vděčnosti není nikdy dost

Pakliže chcete vést šťastný život, nejkratší cesta vede přes VDĚČNOST. Zatímco mnozí při otázce, co by je učinilo šťastnými, začnou dumat nad tím, co jim chybí, vy na to můžete jít opačně. Uvědomit si, co máte. A být za to vděčný.

Proč by Vesmír měl zahrnout štědrostí někoho, kdo pohrdá vším, co má od Vesmíru k dispozici? Proč mu dávat více, když si toho neváží? Dáváte snad vy sami někomu takovému dárky s radostí? Něco dotyčnému dáte a on se na to tváří pohrdavě, protože čekal "něco víc". Jaká je to ale naopak radost, obdarovat někoho, kdo je vděčný za každou maličkost. To se to pak dávají dárky...

Vesmír to má "kupodivu" stejně. Kdo jeho dary přijímá s vděčností, toho rád zahrne dalšími. Když se nad tím více zamyslíte, zjistíte, že to má zkrátka něco do sebe. Prohánějí se vám hlavou myšlenky o tom, co vše byste rádi měli, jiní už to mají a vy ne? Nebo dokonce jiným závidíte? Všímáte si nedostatků na všem, na co pohlédnete? 

Možná to zná banálně, ale vezměte si příklad s autem. Když je někde škrábnuté, hned je z toho leckterý majitel roztrpčen a každý pohled na škrábanec v něm vyvolá negativní emoce. Přestože 99,9 % jeho auta je v naprostém pořádku, pozornost upírá na ten jeden jediný malý nedostatek, škrábanec na kapotě... Není to směšné? 

Přestali jsme si vážit toho, co nám v životě funguje a být za to vděční. Místo toho vyhledáváme na všem škrábance a těmi se stále dokola zaobíráme. Nedejbože, aby za ten škrábanec mohla třeba neopatrná manželka, to by to od chlapa měla na talíři znovu a znovu... 

Jestli to myslíte vážně s vaším osobním rozvojem a nevíte, jak do toho, jak na afirmace, pozitivní myšlení, plnění úkolů, stanovování cílů a vizí a další věci, klidně na vše ostatní prozatím zapomeňte a věnujte se čistě vděčnosti. Je to tak silná energie, že odvede práce za mnohé další úkoly a témata vaší cesty. Zapisujte si každý den, za co jste vděční. Mohou to být záležitosti daného dne i nadčasové body. 

Týkat se mohou vašeho bydlení, zaměstnání, rodiny, vztahů, ale klidně i hmotných věcí. Fantazii se meze nekladou. Můžete být vděční dokonce za každičkou část svého těla, která pro vás neustále maká, abyste žili, chodili, viděli, slyšeli...

Můžete být vděční za přírodu, kterou pozorujete z okénka autobusu, za zpěv ptáků, za šumění větru, za příjemné slunce, vlahý deštík... Můžete být vděční za oblečení, které tak rádi nosíte. Za postel, ve které se vám tak skvěle spí. Klidně i za ledničku, že v sobě ukrývá takové poklady. 

Když to vezmete jako hru, budete nalézat spousty a spousty příkladů a možností, za co lze pociťovat vděčnost. Postupně si tento zvyk tak zautomatizujete, že budete žasnout, jak jste od rána do večera vděční za svůj nádherný život. Jak je možné, že se ten život tak proměnil? Jak je možné, že jste jeho krásu dříve nevnímali? Kdo by to byl řekl, že "obyčejná" vděčnost dokáže zázraky... A nejenže uvidíte život a svět v mnohem lepším světle, Vesmír vás bude ještě více zahrnovat dary, za něž budete moci být vděční. Budete se cítit milováni, budete cítit tu štědrost, jaká se vám dostává.