Spousta lidí věří tomu, že život je nespravedlivý. Někomu dopřeje a jiného trýzní. Někdo se má skvěle, druhého pořád něco trápí. Považují se za bezmocnou hříčku osudu, která jen odevzdaně čeká, co přijde. Na život doslova zanevřeli a jsou přesvědčeni, že od něj nikdy nedostanou nic pěkného.
Spousta lidí věří tomu, že život je nespravedlivý. Někomu dopřeje a jiného trýzní. Někdo se má skvěle, druhého pořád něco trápí. Považují se za bezmocnou hříčku osudu, která jen odevzdaně čeká, co přijde. Na život doslova zanevřeli a jsou přesvědčeni, že od něj nikdy nedostanou nic pěkného.
Paradoxně právě toto přesvědčení jim brání ve štěstí. Život nás totiž tak miluje, že nám přinese jen to, co sami umožníme. Sami si o to doslova říkáme. Jsme to my sami, kdo je o spoustě věcech tak skálopevně přesvědčen, že život zkrátka nemůže jinak. On by nám rád přinesl spoustu radosti, ale my sami mu to nedovolujeme. Jak je to možné? Kde lidé nespokojeni se svým životem dělají chybu? Co přehlížejí? O tom si můžete přečíst tento článek, anebo si poslechnout přiložené video, které má stejnou náplň.
Pokud se tématům osobního rozvoje už nějakou dobu věnujete, nejspíš jste už mnohokrát slyšeli o zákonu akce a reakce, o zákonu přitažlivosti či o termínech jako "tvorba vlastní reality".
Možná už máte za sebou spousty zkušeností, kdy jste si přes různé techniky zkoušeli přitáhnout do svého života vysněného partnera, luxusní dům, krásné auto, velkou výplatu a mnoho dalšího. Možná jste zaznamenali i drobné úspěchy, které Vás ohromně nabudily, jenže pak přišlo zklamání. Ty nejdůležitější cíle stále nejsou naplněny.
Jako by se to celé zaseklo a není možné se pohnout z místa. Cítíte, že jste blízko pochopení celé té záhady, ale stále jí nemůžete přijít na kloub.
Většinou však nepotřebujete něco nového chápat a něco nového zkoušet. Je to přesně naopak. Potřebujete se zbavit něčeho starého. Máte v sobě brzdu, kterou si neuvědomujete a dokud ji neodbrzdíte, nehnete se z místa.
"Nemůžete vytvořit to, co chcete, pokud jste v odporu vůči tomu, co je."
Teal Swan
Tvorba vlastní reality není nic jiného, než odraz naší mysli. Tvoříme si život podle toho, čemu věříme sami o sobě, jak vnímáme druhé lidi, jak vnímáme jejich vztah k nám, jaké máme názory a přesvědčení, nakolik se zaměřujeme na to pozitivní a nakolik se vrtáme v tom negativním. Nakolik něco milujeme a něco jiného nesnášíme.
Toto vše se v naší realitě doslova zhmotňuje. Život pak běží samovolně jako fantastický sled událostí, reagujících na naše vzorce, na naše vnitřní nastavení. Děje se to svým způsobem samo, ale děje se to podle nás, v jakých jedeme programech.
Našim prográmkům odpovídá i naše myšlení. To nám ony prográmky krásně odhaluje. Stačí naslouchat svým slovům či myšlenkám a hned se ukáže, čemu v dané oblasti věříme, čeho se třeba i bojíme, co naopak milujeme. Jednoduše to sami vyjádříme slovy, případně doprovázenými emocemi, které vyplouvají na povrch právě podle našeho vnitřního nastavení.
Pokud si toto neuvědomujete, cítíte se bezmocně a žijete ve velmi omezeném světě, který jste si sami vytvořili. Točíte se doslova v omezeném prostoru. Ten je omezen právě Vašimi přesvědčeními a dokud ta stará nezměníte, bude Vás život neustále popichovat, abyste se už konečně probudili a svá nevyhovující přesvědčení zahodili. To je ten důvod, proč se žena rozvede s alkoholikem a vezme si jiného alkoholika, neboť jednoduše nepochopila, že problém není tam venku.
Když změníte své nastavení, mohou se měnit okolnosti Vašeho života.
Kdo si není vědom toho, že si svůj život tvoří sám, z toho se velmi snadno stane manipulátor. Jak je to možné? Každý člověk má základní potřebu - být milován. A nemluvíme tu o lásce dvou lidí, tedy o partnerském vztahu. Každý se zkrátka chce cítit dobře. Chceme vnímat, že jsme přijímáni, pochopeni, milováni… Chceme žít ve zdraví, v hojnosti, cítit se být součástí společnosti a mít plno energie.
To jsou naše základní potřeby. Kdo netuší, že si tyto potřeby naplňuje sám pro sebe, dopouští se pak nevědomky různých manipulací. Chce po druhých, aby jeho vnitřní potřeby naplnili oni.
Není to nic, za co bychom měli někoho odsuzovat, tak to zkrátka funguje. Takový je princip života. Pokud si neuvědomujeme svou vlastní sílu a nejsme plni sebelásky a sebepřijetí, očekáváme to od druhých.
Toužíme po lásce druhého člověka, toužíme po lásce rodičů, toužíme po přijetí dalších a dalších lidí, kteří nám vstupují do života. Děláme pak vše proto, aby nás přijímali. Podvědomě se bráníme tomu, aby nás někdo kritizoval.
Chováme se tak, abychom docílili vnitřního uspokojení. Jenomže vnitřně cítíme bezmoc a jsme doslova odevzdaní do spárů druhých lidí. Neustále od nich očekáváme, že se budou chovat tak, jak my potřebujme. Že se budou chovat tak, abychom se my cítili skvěle.
Pak máme tendenci druhé předělávat k obrazu svému. Doslova je tlačíme do toho, co nám přijde rozumné. Naše mysl tak neustále vytváří spoustu komplikací, překážek a podmínek, které zákonitě druzí lidé a situace nesplňují. My to nejsme schopni přijmout a bojujeme s tím. Neustále nad tím přemýšlíme a stále to řešíme. Pořád dostáváme spoustu důvodů, nad čím se podivovat, s čím nesouhlasit a co druhým lidem vyčítat. Toto vše se pak zapisuje do naší osobnosti. Jsme to zkrátka my…
"Přizpůsobení se jeden druhému není ani tak láska, jako spíše ztráta osobnosti."
Auguste Comte, francouzský filozof
Pokud se situace nevyvíjí podle představ takto nastaveného člověka, nastupují vlastnosti jako vztek, podrážděnost, hádavost, ale třeba i smutek nebo strach. To vše onu bezmoc jen a jen umocňuje a potvrzuje. Stává se více a více jeho součástí. Člověk je pak flustrován, že se o něco snaží, na něčem pracuje a ono se to často bortí jak domeček z karet.
Manipulace s druhými lidmi je tu logickým důsledkem, pokud je člověk takto nastaven. Sami si teď možná uvědomujete, jak s Vámi druzí lidé manipulují a jak s Vámi už od dětství manipulovali. Čím více jste se přizpůsobovali jejich představám, tím více jste teď vzdáleni sami sobě.
Kdo je v tomto zvědomování o kousek dál, ten už je schopen vidět i své vlastní manipulace, respektive hrátky své vlastní mysli. To ona neustále vymýšlí způsoby, jak docilovat onoho vnitřního uspokojení na základě vnějších událostí, na základě vnějších vztahů a vnějších okolností. To ona vymýšlí představy a vytváří očekávání. My pak nebereme život takový, jaký je, ale neustále vše posuzujeme podle toho, jak moc to splňuje či nesplňuje naše vlastní představy.
Nevidíme život takový, jaký je, ale takový, jaký jej chceme vidět.
Jakmile si začnete všímat těchto zákonitostí, začnou se dít věci. Začnete si sami na svém životě uvědomovat, co vše jste si vytvořili sami svým vlastním nastavením. Toto je naprosto zásadní způsob, jak do svého života přinášet něco nového.
Je třeba si uvědomit, co nás trápí a jakým způsobem jsme si to vytvořili.
Například cítíte nedostatek peněz a vnímáte to jako velkou nespravedlnost. Vnitřně cítíte, že byste chtěli větší hojnost. Život Vám ji rád přinese, protože život nerozlišuje, kdo je hodný a kdo zlý, kdo si zaslouží a nezaslouží. Život jen reaguje na naše vnitřní nastavení.
Pokud si celý život vytváříme odpor k bohatství a hojnosti a krmíme to v sobě negativními pocity, tak nám jednoduše nemůže přijít do života více hojnosti. Naše nastavení to nedovoluje. Sami tomu energeticky bráníme, jsme úplně jinde než je energie hojnosti.
Jsme s hojností v takovém odporu a v takových vzorečcích, že si přitáhneme bohatství jen na tom stupínku, na kterém se nacházíme. A to může být klidně i chudoba. Život nám všem posílá hojnosti dostatek, ale ne všichni ji k sobě pustí. Adresát nezastižen, smůla…
A můžeme si klidně posílat záměry a přání, ale pokud jsme vnitřně nastaveni v rozporu s těmito touhami, tato přání protlačovaná hlavou neobstojí. Mají v cestě silnějšího soupeře a tím jsou naše vnitřní bloky. Jsou to naše zdi, které jsme sami postavili do cesty a které se skládají z našich přesvědčeních.
Proto se nám daří realizovat záměry, kde nemáme takové lpění a tlak. Přání, kterým nedáváme takovou důležitost. Proto si lidé využívající zákon přitažlivosti přejí na začátku volné parkovací místo. Proto zažívají tolik radosti, když na parkovišti bylo jen to jedno jediné místo právě pro ně, nebo se zrovna před jejich zraky uvolnilo. Vesmír jim to splnil jen proto, že tomu uvěřili a nelpěli na výsledku.
Tato zkušenost jejich tvorbu vlastní reality jen podpořila a pustili se do dalších tužeb. V tu chvíli ale řada lidí naráží. Neuvědomují si, že svou pozornost přesouvají na témata, která je vnitřně nejvíce trápí. Mají v nich nejvíce bloků a jsou pro ně nejvíce problematická.
Začnou hlavou vymýšlet řešení. Energii tak dávají svému problému. Jak o něm přemýšlejí, jejich emoční tělo ihned reaguje špatnými pocity. S těmi pak vysílají záměry. Pokud by se v tu chvíli dokázali od tématu emočně oprostit a nedávali mu důležitost, přání by se zhmotnilo. Jakmile je vyslané, má tendenci se naplnit.
Nesmí však mít v cestě žádný odpor. A ten tam bohužel byl, je a nejspíš i bude, kdykoliv si uvědomíte, že se přání zatím ještě nesplnilo. Na samotném uvědomění by nebylo nic špatného, pokud by následovala vděčnost, že už "se to nese". Jenže my tu situaci naopak přikrmíme pocitem zmaru a nedostatku a tím vytváříme další neprůchozí blok.
Na jedné straně stojí silná touha, na straně druhé silné bloky. Nehledě na to, že do hry vstupuje naše nevědomá představa, že po splnění onoho přání se budeme konečně cítit milovaní, přijímaní, naplnění… Máme představu, že se budeme cítit lépe. Dokud to nemáme, cítíme se bídně.
Věřím, že takové vysvětlení je pro Vás srozumitelné a pomáhá Vám odhalovat důvody, proč ve svém životě nedostáváte vždy to, co byste rádi dostávali. A pokud vás to téma zajímá hlouběji, pak se o něm dozvíte mnohem více v našem online kurzu "Klíč k naplněnému životu."
"Když se mladý muž hluboce zamiluje do určité mladé ženy, je ve skutečnosti hluboce zamilován do své představy o ní."
Paul Brunton, britský filozof
Doufám, že z toho nepůjdete do mdlob, až si začnete uvědomovat, kolika mylným představám jste za celý svůj život uvěřili. Až doteď jste si toho možná všímali u druhých lidí a nechápali, jak mohou uvažovat tak, jak uvažují. Mají to přitom úplně stejně. Uvěřili zkrátka zase svým představám a na ně se v průběhu života nabalovaly další a další přesvědčení. A zatímco někdo má představu, že život je krásný, jiného víra hovoří o opaku. Život nemá na vybranou. Každému musí nadělit to, co požaduje...
Nebojte se udělat si takovou revizi svého života a uvědomit si, co svými myšlenkami podporujete a kde jste v odporu. Co se vám zjednodušeně řečeno líbí a co nelíbí. Máte na to každý den svého života, abyste si toho všímali.
Něco si uvědomíte snadno a některá přesvědčení ani nebudete schopni odhalit. Není ale důvod k panice. Jednoho dne se Vám odhalí sama. Sama vyplují na povrch ve správnou chvíli a nám stačí si všímat svých myšlenek a svých pocitů. To Vám otevře dveře k odblokování všeho, co vás brzdí.
"Důvodem, proč se cítíme nešťastní, nejsou naše negativní emoce; tím důvodem je náš odpor ke svým negativním emocím."
Teal Swan, americká duchovní učitelka
A o tom přesně náš život je. Všímat si, kde jsme v odporu, kde cítíme nějakou nelibost. Už samo povšimnutí nám pomáhá se odporu zbavit. Uvědomíme si, že to je starý vzoreček, který nám neslouží. Vytváří v nás špatné pocity. Nebojujte s nimi, stačí si je uvědomit. Všimnout si, že jsou Vaše. Že za ně nemůže nikdo jiný, byť mysl tvrdí opak. Mysl to ráda hodí na druhé lidi, ale pokud máme z něčeho špatný pocit, je to náš pocit. Je námi vypěstovaný. Je doslova naučený se v dané situaci ozvat.
Ideální je v tu chvíli procítit vděčnost za to, že jste si svého odporu k čemukoliv všimli. I kdybyste už zareagovali třeba podrážděně, nikdy není pozdě si vzápětí uvědomit, že jste mohli reagovat i s klidem a nadhledem. Jak by taková reakce vypadala? Klidně si ji v mysli přehrajte, jen ať se náš rozum učí novému způsobu vnímání. Jen ať se učí novým reakcím, které v nás naopak budou pěstovat dobré pocity.
Vězte, že vše lze řešit s pochopením, klidem, láskou, nadhledem, bez odsuzování, kritizování, bez zapojování mysli, co si o tom myslí. Prostě jako nestranný pozorovatel, který nepotřebuje mít vlastní názor. Respektuje druhé takové, jací jsou a jak se projevují. I kdyby mysl nabízela posudky, nakolik je to vhodné či nevhodné.
Takto funguje každá oblast našeho života. Život nám rád dopřeje hojnost ve všech ohledech, ale pokud máme zanesené potrubí, jímž ta hojnost má proudit, tak k nám zkrátka doleze jen v ošizené či pošpiněné verzi.
Pokud nejsme zdraví, pak někde brzdíme proud života a zdraví. Sami to zdraví k sobě nepustíme. Nemůže za to bacil, který na nás někdo kýchnul. Je to vnitřní odpor k nějakému tématu, které si máme uvědomit a přestat hrotit. Takto jednoduše! Nemusíte řešit minulost ani budoucnost, stačí si všímat, co se ve Vás odehrává právě teď. Jaké uvnitř probíhají reakce na to, co se děje venku.
"Žádná lítost, žádný odpor, žádná očekávání. Nejdůležitějším okamžikem je přítomnost. Přítomnost je věčná a nikdy nekončí."
Deepak Chopra
Všímejte si proto svých vzorečků, jak o čemkoliv přemýšlíte. Jakmile mysl nabídne starý vzoreček typu "lidé si mě neváží, úplně ignorují, co říkám", tak to není informace o druhých lidech, ale o nás samotných. My to svým nastavením dopouštíme. My si to tvoříme.
Čím více budeme pozorní, tím více uvidíme našich vzorečků, čemu jsme věřili kolikrát celý život, co nás neustále doprovázelo.
Uvidíme různé spojitosti, které s sebou nesly zdánlivě nesouvisející situace a zkušenosti. Každou chvíli nám někdo vstoupil do života a popíchl nás zrovna v té oblasti, ve které máme negativní přesvědčení. Udělal to jen proto, že jsme si tuto zkušenost přitáhli do života a udělal to jen proto, abychom jednoho dne pochopili, že to není nepřítel, prudič nebo hajzl, ale naše nastavené zrcadlo.
Ten člověk nám dělá obrovskou službu, protože jinak bychom nepochopili, kde je naše bolavé místo, naše skryté zranění. Díky našim zkušenostem jsme schopni procitnout a probudit se a uvědomit si, že za naši radost ze života není zodpovědný nikdo jiný, než my sami…
Pokud máte osobní zkušenost třeba s tím, že nemůžete druhým lidem věřit, tak jste si evidentně do života přitáhli typ lidí, kterým se skutečně věřit nedá. Jakmile uvěříte opačnému přesvědčení, že se dá lidem důvěřovat, budou Vám do života chodit lidé, jimž se dá důvěřovat.
Pokud budete neustále opakovat, že z takové výplaty se nedá vyžít, tak budete mít problém z ní vyžít, i kdybyste brali dvakrát tolik co většina populace. Vše je o našem nastavení. Svou minulost si neustále taháme do přítomnosti a staré zkušenosti opakujeme v novém obale. Pokud chceme jiné zkušenosti, je třeba je vytvářet novým způsobem, než jak jsme dosud žili.
Spousta lidí objeví zákon přitažlivosti nebo práci s kvantovou vlnou a vrhnou se nadšeně do tvoření nové reality. Ta stará přitom stále dobíhá. Byla dlouhá léta živena konkrétním typem energie a její přepsání mohou brzdit právě naše nevědomé bloky.
Pokud vás toto téma zaujalo a chcete se mu věnovat více do hloubky, těšíme se na vás ve zmíněném kurzu.
Jiří Lexa
Autor se specializuje na poradenství v oblasti našich skrytých zranění, která si každý (většinou nevědomky) v sobě neseme často již z ranného dětství. Jsme jimi ovlivňováni při každodenním jednání a rozhodování. Není proto divu, že jejich odhalení pomáhá lidem žít šťastný a naplněný život nejen v oblasti vztahů, ale i zdraví či financí. Jiří tak předává své zkušenosti, opřené o více než 10letou terapeutickou praxi. Využívá též nové vědecké poznatky z oblasti kvantové fyziky a práce s fenoménem kvantové vlny, která umožňuje účinněji a rychleji přepisovat naše nežádoucí bloky či vzorce myšlení a jednání.
Jan Kuthan
Autor je redaktorem Kvantové cesty, spisovatel a podnikatel. Osobnímu rozvoji se věnuje řadu let a vděčí mu za mnohé pozitivní změny, díky nimž svůj život výrazně proměnil. O své zkušenosti se rozhodl podělit také se čtenáři tohoto webu. Osobní blog: www.kuthan.cz
Klíč k naplněnému životu
Začněte konečně žít!
Všichni chceme být šťastní. Chceme mít ze svého života dobrý pocit. Chceme být zdraví. Chceme se věnovat tomu, co nás baví, co nás naplňuje. Chceme milovat a být milováni. Chceme mít skvělé vztahy s jinými lidmi. Chceme mít dostatek financí na všechny naše potřeby. Chceme zažívat pocit svobody, klidu, harmonie, pohody... Chceme zkrátka žít naplněný život. Pokud se Vám to nedaří, možná jste jen dosud neobjevili Klíč k naplněnému životu. Víme, kde je příčina Vašeho nezdaru a nabízíme řešení! Udělejte velký krok ke změně!
Další tipy na čtení
- Máte obavy, kdo ovládá lidskou společnost?
- S osobním rozvojem není třeba začínat
- Jak by dopadla revize vašeho života?
- Jak řešit problémy? Snižte jejich důležitost!
- Vymýšlíte, jak docílit svého cíle?
- Vděčnosti není nikdy dost
- Tvoříte si svůj život k obrazu svému, nebo se jen vezete?
- Na co myslíte před usnutím?
- Co je to přítomný okamžik?