"Někdo" to tady nechal zajít příliš daleko

Každodenní život se stává pro mnoho lidí v dnešním světě zátěží. Když se tak setkávám se svými klienty v rámci terapií, tak si plně uvědomuji, že současná doba zašla hodně daleko a téměř každý člověk se vzdaluje od své přirozenosti.

Když se zeptám, čím to je, tak mi mnoho lidí odpovídá, že to "oni" nechali zajít hodně daleko. Ale ptám-li se "kdo oni"? Kdo jsou "oni"? Tak mi většinou nikdo nedokáže dát jasnou odpověď.

Aby bylo jasno, v žádném případě nehledám viníka a ani se necítím být něčí obětí. Pouze si více a více uvědomuji, že neexistují žádní oni, ale pouze "my"...pardon, to si musí odpovědět každý sám a pak to není "my", ale "JÁ".

A to se velmi špatně poslouchá, že já to nechal někam dojít. A co vlastně? Vždyť život se nějak vyvíjí, převaluje, posouvá a posunuje a člověk je spíše hříčkou přírody, života či nějakého pomyslného systému.

Možná už jsme velmi blízko! Proč je člověk hříčkou? Kdo o tom rozhoduje, aby se člověk stal hříčkou přírody, života nebo systému? ... "Oni"? Ne! K tomu musí dát souhlas každý jednotlivec.

V minulosti jsem oponoval, že to je naprostá blbost, protože já přeci nevěděl, že tu jsou nějaké univerzální zákony a například že můj život je ovlivněn tím jak mluvím, tedy jaká volím slova, jaké myšlenky se mi většinou honí hlavou a jak se cítím většinu dne. To mi přišlo naprosto absurdní. 

A k mému zděšení jsem se dozvěděl, že neznalost zákona neomlouvá. Tedy v případě jurisdikce nás to učili od dětství, že když neznám nějaký zákon, tak mne to ještě neospravedlňuje od jeho aplikování v praxi. Ale o Univerzálních zákonech jsem nikdy neslyšel!

Možná ve fyzice o zákonu gravitace, ale o Vesmírných zákonech? Co je to za blbost?

No, přátelé, abych to zkrátil, tak jsem velmi záhy pochopil, že je vlastně každému jedno, jestli si dodržuji či nedodržuji univerzální zákony. Ale pokud jdu proti nim a můj život stojí za prd, tak je to každému také jedno. Jediný, kdo tím trpí, jsem opět já sám.

Takže jsem začal tyto zákony studovat, "objevovat", ale především je aplikovat do svého života. 

A vrátím-li se k prvotní myšlence, že pro většinu lidí je současný život spíš zátěží, tak je to pouze o tom, že jsme jako civilizace absolutně vystoupili z dodržování většiny univerzálních zákonů. Přestali jsme věřit sami v sebe, své schopnosti a svoji sílu, která je v podstatě neomezená. Zlenivěli jsme a přestali věřit sobě, přírodě či v jakékoliv univerzální hodnoty.

Namísto toho si hledáme jakési pseudohodnoty, které spočívají v hromadění majetku, peněz, pomlouvání, odsuzování, či porovnávání se s druhými lidmi. Věříme v soupeření, v boj či v to, že nám musí někdo vládnout a ve skutečnosti jsme zapomněli, že jsme tu především proto, abychom se učili být jednoduše šťastní.

Možná mi namítnete, jak může být člověk šťastný, když... Ale právě o tom je náš život, že se učíme nehledat překážky, důvody nebo zábrany, ale cestu nejmenšího odporu, na což jsme již patrně zapomněli.

Jestliže i Vy máte problém v současné době nalézt harmonii a stabilitu, jestliže Vás trápí to, co se okolo děje a nedokážete se udržet v pozitivních pocitech, pak se jukněte na náš web a tam jsme pro Vás připravili s kolegy nový online kurz Klíč k naplněnému životu.

Přeji Vám mnoho úspěchů.