Kde se berou narcisové, manipulátoři a sociopati?

Když se řekne narcis, manipulátor nebo sociopat, většina lidí si vybaví někoho, kdo druhým ubližuje, ovládá je nebo jim bere energii. Málokdo se ale zamýšlí nad tím, co těmto způsobům chování předcházelo. Během své práce se často setkávám s lidmi, kteří žili nebo stále žijí vedle člověka s výrazně manipulačními sklony. Často se mě ptají, proč se někdo takový vůbec stane manipulátorem. Co ho k tomu vede? A je možné najít příčinu hluboko v jeho minulosti?

Za každým chováním bývá příběh

To, jak se člověk chová v dospělosti, nevzniká ze dne na den. Velkou část našich životních programů si vytváříme už v dětství. Právě tehdy vznikají přesvědčení o tom, kdo jsme, jakou máme hodnotu a co musíme dělat, abychom získali lásku a přijetí. Pokud dítě opakovaně zažívá tlak, podmíněnou lásku nebo pocit, že není dost dobré takové, jaké je, vytváří si strategie přežití. A některé z nich mohou později přerůst v potřebu kontrolovat druhé.

Zranění křivdy

Jedním z pěti skrytých zranění, se kterými pracuji, je zranění křivdy. Vzniká ve chvíli, kdy dítě získá pocit, že nemůže být samo sebou. Že musí plnit očekávání druhých, aby si zasloužilo lásku, uznání nebo přijetí. Možná chtělo jít vlastní cestou. Možná chtělo dělat něco jiného. Možná chtělo být slyšeno. Místo toho však dostalo jasný vzkaz: „Budeš dělat to, co po tobě chci já.“ A právě zde se může začít rodit hluboký vnitřní konflikt.

Maska síly, která skrývá bolest

Lidé často vidí pouze výsledné chování.

Vidí chlad.
Vidí manipulaci.
Vidí potřebu ovládat.

Nevidí ale bolest, která bývá schovaná pod povrchem. Mnoho manipulativních lidí si během života vytvořilo masku síly. Potřebují mít vše pod kontrolou, protože uvnitř sebe nosí obrovský strach z odmítnutí, ztráty nebo bezmoci. Navenek působí silně. Uvnitř však často bojují sami se sebou.