Jak žít šťastný život

Zažíváte nějaká trápení a neumíte se z nich vymanit? Věřte, že většina lidí prožívá mnoho drobných či větších trápení. Nejste v tom tedy rozhodně sami. Neuvědomují si, že jde o lekci na jejich cestě vývoje vlastního vědomí. Místo toho, aby tuto úžasnou věc přijali a brali ji jako cestu k vlastnímu posunu, tak se jednoduše bojí a jsou naštvaní. Přitom právě díky našemu přístupu k těmto lekcím můžeme vést život k radosti a štěstí. 

Často se ptám, proč tomu tak vlastně je. Proč každý reagujeme jinak? Důvod je jasný, jde o tzv. nevědomý život. Byli jsme naučeni, že vše se nám zkrátka děje a my to musíme nějakým způsobem řešit. Nevnímáme život jako náš vlastní produkt, jenž si sami tvoříme svým přístupem.

Nejlepší způsob je odstranění symptomu. Podívejte se na současnou medicínu, ta je toho zářný příklad. V praxi jde o model, kdy se postavíte před zrcadlo a jestliže se vám nebude váš odraz líbit, zrcadlo rozbijete. A teď si odpovězte: Když se postavíte před druhé zrcadlo, bude obraz jiný?

Většina západní civilizace žije přesně podle výše uvedeného příkladu. Současný svět vůbec nechápou a vedou nevědomý boj s vlastním vědomím, potažmo egem. Jediná cesta je pochopení principů, na kterých je založen celý Vesmír. Dokud bude člověk uzavřen ve slepé uličce svého ega a čerpat z vnějších vjemů, může svůj současný život považovat za promarněný.

Vědomým člověkem se jedinec stává v okamžiku uvědomění, že okolní svět je pouhým odrazem vlastního vědomí. Daří-li se nám v životě, nemusí to ještě znamenat, že jsme vědomými a stejně tak není podmínkou, že vědomý člověk musí žít v nedostatku. Právě nedostatek čehokoliv v jeho životě prozrazuje, kde má mentální rezervy.

Někteří jedinci se domnívají, že chudoba jim pomůže na cestě k sebepoznání, což není až tak přesné, neboť hojnost i chudoba jsou pouze stavy (lekce), díky nimž se můžeme na své cestě posunout. Někdo potřebuje k procitnutí zažít na vlastní kůži utrpení, bídu a situace, které nám nahánějí strach. Jeho duše (vědomí) si to vybrala a potřebuje tuto zkušenost stejně jako člověk, který si prochází naprostým materiálním přebytkem, jenž mu též může v určitém slova smyslu zamotat hlavu a přivést jej na vědomou cestu.

Vibrace současného světa se kvapem navyšují a právě na nich poznáte, co je pro vás dobré, či nikoliv. Můžete se honosit čímkoliv ve svém životě, máte právo lhát komukoliv i sobě, ale uvědomte si, že vaše vibrace nijak nepopřete. Lidem můžete o sobě vyprávět doslova pohádky, ale realita tvořená vibračním způsobem vás vždy odhalí.

Proto je jednodušší žít v oné vyzdvihované pravdě, tedy ve vibrační rovnováze. Už třeba jen z toho důvodu, že to, co vysíláte vědomě, vysílá i vaše podvědomí. Potom si můžete být jisti, že se vám bude dařit vše, do čeho se pustíte. Tak je to jednoduché.

Trápí-li vás něco, přestaňte to řešit a raději přemýšlejte, proč vás to trápí. Věřte, že tím získáte odpověď a budete moct řešit sami sebe. Jakmile se vám to povede “rozlousknout” uvnitř vašeho nitra, zmizí z vašeho života i toto konkrétní trápení. Jednoduché, že?

Tento způsob je nejen účinný, ale především jediný, který vás přivede na cestu vědomého člověka, neboť už přestanete řešit vnější svět. On skutečně není tak důležitý, jako ten váš vnitřní Vesmír. Můžete to považovat za nesmysl, máte právo nesouhlasit, označit mne za lháře, ale dokud to nevyzkoušíte, budete jednat pouze impulsivně na základě něčeho, co vám řekl někdo druhý. Proto si neberu žádnou kritiku a někdy i urážky osobně, neboť píši pouze na základě vlastního prožitku.

Vědomý člověk si otevírá cestu nejen k hojností naplněnému životu, ale k tomu, že dokáže ovládat své buňky, svou mysl, své energetické pole. Dokáže do svého kvantového pole vkládat úžasné záměry a jeho život probíhá přesně dle jeho představ.

Právě tento člověk má otevřenu cestu do zmiňovaných dalších dimenzí života. Jak byste chtěli člověka, který je pevně zakotven v okolním materiálním světě, přesunout do světa představ, mentální tvorby, do světa nekonečných možností, když si takový svět jednoduše nedokáže představit?

Nevědomý člověk se veze na vlně setrvačnosti, na vlně toho, co se v minulosti mechanicky naučil. Žasne, proč se mu určité věci dějí nebo je smutný, že se stává obětí osudu a neustále hledá viníky v okolním světě. Mnohdy má potřebu být obětí a litovat se pro svůj osobní neúspěch. Nemá odpověď na důvod svého úspěchu a neúspěchu, protože si ani v nejmenším nepřipustí, že za vše, co prožívá je sám zodpovědný a v jeho skutečném životě neexistují žádní viníci, ani oběti.

V momentě, když vědomý člověk začne přijímat hojnost ze všech směrů, pociťuje obrovskou zodpovědnost za sebe, za své okolí, ale i za celý svět. Již nekrmí své nenasytné ego nesmysly vnějšího světa, ale umí jej využít ve prospěch života samotného. Stává se inspirací, studnicí informací a majákem pro své okolí.

Vědomě tak může ovlivnit chod okolního světa, aniž by jakkoliv zasahoval do vnějších dějů, protože si je plně vědom zrcadlových efektů, které nás celý život sprovází. Může tak tvořit vše, co si předsevzal, po čem touží a čím může obohatit nebo změnit svět.