Dáváte rádi dárky?

Položte si otázku: „Co ve vás vyvolává myšlenka, že máte dát někomu dárek?“ Mnoho lidí dává dary pouze proto, že se to od nich očekává nebo jsou k tomu vedeni bontonem či pocitem, že to jinak nejde. Ale může mít dar vliv i na člověka, který jej někomu dává?

Zamyslete se nad tím, co cítíte v okamžiku, když vám bleskne hlavou, že vaše maminka bude mít narozeniny. Jaké myšlenky se vám honí hlavou? Např. „Musím jí koupit dárek!“ nebo „Co jí mám koupit, vždyť už všechno má?“ či „Koupím jí kytku, ona stejně nic nepotřebuje“, eventuálně „Zase musím běhat po obchodech, vždyť já tak nerad sháním dárky!“

Ale můžete si myslet také jinak: „Udělám mamince radost něčím originálním.“ Popř. „Už se těším na ty její rozzářené oči, až rozbalí dárek, vždyť toho pro mne v životě tolik udělala, tak ať se dnes raduje, zaslouží si to!“

S jakými myšlenkami obdarováváte své blízké? Už jste nad tím takto někdy přemýšleli?

Pochopte, že můžete dát komukoliv cokoliv, ale podstatné je, abyste se u toho cítili dobře. Proč nevyužít dar v tomto duchu? Vždyť vy si můžete dělat v životě drobné radosti právě tím, že budete dělat radost svému okolí. Nejen svým blízkým, ale i docela cizím lidem. A proč?

Povím vám skutečný příběh: V jednom domě žilo asi šest rodin. Okolo domu byla zeleň a bylo třeba ji upravovat, aby živý plot nezasahoval do chodníku či trávník zbytečně nezarůstal plevelem. Hlavním problémem bylo, že téměř žádný z nich si nevšímal „pralesa“ vyrůstajícího v jejich blízkosti a neměl potřebu jakékoliv kultivace zeleně. Vždyť od domu se vždy nějak prokličkují.