I malý počin má vliv na celý sled návazností

Lidé mají občas pocit, že pro lepší svět nemohou nic udělat. Připadají si příliš bezvýznamní na to, aby něco "zmohli"... Opak je pravdou. Naše zdánlivě běžné a nicotné činy mohou mít vliv na celou pavučinu událostí. Proto je dobré si to občas uvědomit a nepodceňovat ani naše drobná každodenní rozhodnutí.

Představte si vzorovou situaci. V supermarketu si koupíte colu a zaplatíte ji kartou. Z globálního pohledu naprosto bezvýznamný akt, řeklo by se. Zkuste se ale zamyslet nad tím, co vše se muselo odehrát, aby Vám tento krok byl umožněn. Kolik lidí a firem je na tento malý nákup napojeno. Jde o působivý řetěz událostí a dlouhý seznam aktérů. Každý článek z tohoto řetězce si z Vašeho nákupu vezme větší či menší podíl. Všem v tomto řetězci jste přispěli. 

Pokud byste nakoupili někde jinde a vybrali něco jiného, podpořili byste svou útratou úplně jiné lidi. Vy jste si ale koupili v supermarketu colu a zaplatili ji kartou. Radost z Vašeho rozhodnutí má v první řadě výrobce, který z těchto prodejů má zisky a financuje tak svůj provoz. Zaplatí z toho složitý proces výroby (suroviny, zaměstnanci, stroje, energie, obalový materiál, pohonné hmoty, doprava, daně atd.). To se neobejde bez zapojení dalších firem, kde opět dochází k dalšímu přerozdělování Vaší částky, která samozřejmě nabývá na významu podle toho, kolik lidí a jak často se zachová stejně jako Vy.

Aby firma prodávala více, investuje část Vašich peněz do reklamy. Také reklamu musí někdo zrealizovat (od nápadu až po hmotné vyjádření formou billboardu, filmového spotu, autorských práv apod.). Nepřímo tak přispějete třeba i celebritě, která v této reklamě inspiruje ostatní k nákupu tohoto konkrétního nápoje. Přispějete dokonce i autorům hudby, jež v reklamě zazní. 

Všechny podrobnosti si ušetříme, aby se nám to nenabalilo jak sněhová koule... Jsme totiž teprve u výrobce. Podobně pestrá pavučina se totiž odvíjí také na straně supermarketu. Ten z nákupu odvede nemalou daň (do státní pokladny) a zbytek opět přerozdělí na spousty dílčích "hromádek". 

Jelikož jste zaplatili kartou, pak z Vaší platby putuje drobná částka bance, u níž má supermarket bankovní účet a jež mu poskytla platební terminály. Pokud máte jinou banku než daný obchodník, přispějete oběma bankám. Váš příspěvek přistane také u provozovatele platební karty, což není sama banka, ale další firma, např. Visa nebo Mastercard. Pokud chcete část zisku obchodníka věnovat těmto firmám, plaťte kartou.

Co se s Vašimi penězi dále děje třeba ve státní pokladně nebo v bance není třeba rozvíjet, chceme si jen uvědomit, kam všude se naprosto reálně Vaše peníze dostanou a kdo s nimi na základě Vaší útraty nakládá. Co se může jevit jako drobný nákup je ve skutečnosti velká věc. Nejenže jste se svobodně rozhodli přispět na chod konkrétní pavučiny lidí a firem, zároveň jste se rozhodli nepřispět do pavučiny jiné. 

Teď si vezměte, kolik podobných rozhodnutí uděláte denně, týdně, měsíčně nebo ročně... Ani to nemusíte násobit miliony lidí, Vy sami hrajete v tomto systému výraznou roli.

A to se bavíme jen o koloběhu peněz, ale i v naší modelové situaci bychom mohli pokračovat také mimo ekonomickou sféru a dotknout se třeba témat zdraví (tím pádem zdravotnictví) nebo životního prostředí (kde asi skončí plastová láhev z Vašeho nákupu?). I těchto pavučin se tento nevinný nákup dotýká. 

Týká se ale i našeho času a jeho skutečné hodnoty. Peníze na colu jste totiž pravděpodobně vyměnili za čas, věnovaný svému zaměstnání. Někdo je schopný chodit do práce, která ho ubíjí a nenaplňuje. Pak si za to kupuje produkty, které nepotřebuje. Některé mu mohou i škodit, ale nechal se přesvědčit, že je dobré za ně utrácet (svůj "drahocenný" čas přetavený na peníze). O důvod víc, přemýšlet více nad tím, jaká děláme denně rozhodnutí. Do jakých pavučin se zcela dobrovolně zaplétáme.