Druhé lidi nezměníte, ale své reakce na ně ano

Kolega v práci má zase blbý řeči? Uklízečka pomlouvá celou vesnici? Prezident ve svém projevu blábolil nesmysly? Skvělé, a co děláte vy? Hodnotíte je... Řešíte druhé lidi... Víte lépe než oni, co by měli dělat, co by měli říkat, jak by se měli chovat nebo jak by se chovat neměli.

Copak jste nikdy neslyšeli, abyste začali sami u sebe?

Zní to jako klišé, začít sám u sebe. Není však nic důležitějšího. Není kratší cesta za štěstím a spokojeností, než začít u sebe samého. Přestaňte hodnotit chování druhých lidí a jednoduše je respektujte. Dělají, co považují za vhodné, za rozumné. Vy to vidíte jinak. No a? Koho to zajímá? Starejte se sami o sobe! Doslova!

Změňte se ve věčného kritika, komentátora a chrliče názorů v pozorovatele. 

Zdánlivá maličkost, která dá většině lidí velmi zabrat. Výsledek je ale neskutečný. Pročistí to mysl takovým způsobem, o jakém se vám ani nesní. Kdykoliv si uvědomíte, že zase hrajete hru na komentování chování druhých lidí, utněte to. Nechte je, ať si povídají, ať si žijí, ať si myslí, ať se chovají... Nechte jim toto jejich základní právo. Dopřejte jim tuto svobodu a osvobodíte sami sebe od tisíců zbytečných a neproduktivních myšlenek.