Chcete být v životě šťastní? Slibte si jednu jedinou věc

Možná si také někdy kladete otázku, co udělat pro to, aby se vám v životě více dařilo, abyste byli šťastnější a nemuseli si ze všeho dělat tak těžkou hlavu. Často hledáme složité návody, přitom první krok může být překvapivě jednoduchý. Zastavte se a položte si otázku: Co vlastně od svého života chci? Co mi v něm dělá radost, na co jsem pyšný a co si naopak stále nesu s sebou, přestože bych to už dávno mohl pustit?

Velkou překážkou mohou být pocity viny, lítosti nebo neustálé vracení se k minulosti. Přemýšlíme, co jsme měli udělat jinak, co jsme měli říct, čemu jsme mohli zabránit. Jenže minulost už nezměníme. Můžeme změnit to, jak se k ní postavíme dnes. Místo nekonečných výčitek si můžeme položit tři otázky: Co mě to mělo naučit? Kam mě to mělo posunout? Proč mi tato zkušenost přišla do života? V tu chvíli přestáváme být pouhou obětí okolností a začínáme hledat smysl toho, co jsme prožili.

Slib, který dáte sami sobě

Zkuste udělat jednu neobvyklou věc. Vezměte papír nebo svůj deník a napište si, že si od této chvíle sami sobě slibujete, že chcete být do konce svého života šťastní. Podepište se pod to. Udělejte z toho svůj osobní závazek. Neznamená to, že už nikdy nebudete smutní, naštvaní nebo zklamaní. Šťastný život není život bez emocí. Můžete se rozčílit, můžete něco obrečet a můžete mít den, kdy se vám vůbec nic nechce. Rozdíl je v tom, že jedna nepříjemná událost už nemusí určovat směr celého vašeho života.

Dovolte si proto svoje emoce skutečně prožít. Pokud vás něco vyvede z míry, nemusíte předstírat, že jste dokonale klidní a pozitivní. Mnohem důležitější je zeptat se, co vám daná situace ukazuje. Když se přestaneme trestat za to, co jsme udělali v minulosti, a začneme hledat, co si z toho můžeme odnést do budoucnosti, měníme tím svůj postoj k životu. A právě náš vnitřní postoj může zásadně ovlivnit, jak budeme další situace vnímat a jak na ně budeme reagovat.

Vděčnost dokáže změnit způsob, jakým svůj život vnímáme

Další jednoduchou věcí, kterou můžete zařadit do každého dne, je deník vděčnosti. Já si například zapisuji deset věcí, za které jsem vděčný. Nemusí to být nic mimořádného. Může to být člověk, kterého máte rádi, vaše rodina, zvířata, domov, jídlo, zdraví nebo prostě skutečnost, že jste se ráno probudili a můžete prožít další den. Podstatné není jen těch deset bodů mechanicky napsat. U každého z nich se na chvíli zastavte a skutečně si uvědomte, proč za něj děkujete.

Když si vděčnost zapisujete, vytváříte si zároveň určitý každodenní rituál. Máte před sebou černé na bílém, co dobrého ve svém životě máte. Právě proto doporučuji vděčnost nejen nosit v hlavě, ale skutečně si ji zapisovat. Zabere vám to deset nebo patnáct minut, ale může vás to přimět všímat si během dne věcí, které jste dříve považovali za samozřejmé.