Celý život řešíte špatnou věc. Proto se nic nemění.

Kolikrát jste si řekli, že tentokrát už to bude jiné? Že si konečně najdete lepšího partnera, že začnete vydělávat více peněz, že se zbavíte zdravotních problémů nebo že se konečně přestanete trápit tím, co Vás provází už mnoho let? A přesto se po čase znovu ocitnete na stejném místě. Jen se změní kulisy. Jiná práce, jiný partner, jiné okolnosti, ale uvnitř zůstává stejný pocit. Proč se to děje?

Většina lidí věří, že problém je v tom, co právě prožívají. Pohádali se s partnerem, a tak řeší hádku. Nemají dostatek peněz, a tak hledají další práci. Bolí je záda, a tak hledají dalšího lékaře nebo jinou léčbu. Jenže tím vším často řeší pouze důsledky. Skutečná příčina zůstává ukrytá mnohem hlouběji, a dokud ji neobjeví, bude se jejich život stále opakovat jako nekonečný film.

Představte si, že Vám doma praskne vodovodní potrubí. Na podlaze se objeví voda a Vy ji začnete vytírat. Za chvíli je podlaha suchá, ale za několik minut je voda zpátky. Tak ji znovu utřete. A znovu. A znovu. Bylo by přece nesmyslné celý den jen vytírat podlahu a nikdy neopravit prasklou trubku. Přesně tak ale přistupuje mnoho lidí ke svému životu. Neustále odstraňují následky, ale skutečnou příčinu nechávají bez povšimnutí.

Právě zde vstupuje do hry naše podvědomí. To, co jsme jako děti slyšeli od rodičů, učitelů nebo jiných autorit, se velmi často stalo součástí našeho vnitřního nastavení. Možná jste opakovaně slýchali, že na něco nemáte, že peníze jsou zlo, že si musíte všechno zasloužit nebo že Vás lidé nebudou mít rádi, pokud nebudete dostatečně hodní. Dítě takové věty neanalyzuje. Přijme je jako pravdu a uloží je hluboko do svého podvědomí. O mnoho let později pak tato přesvědčení ovlivňují jeho rozhodování, aniž by si toho byl vědom.

Proto tolik lidí zažívá, že vědomě touží po změně, ale jejich život se nemění. Rozhodnou se, že začnou sportovat, budou pozitivnější, přestanou se hádat nebo změní zaměstnání. Několik dní nebo týdnů to funguje, ale potom se všechno vrátí do starých kolejí. Ne proto, že by byli slabí nebo líní. Důvod je mnohem prostší. Vědomá mysl chce změnu, ale podvědomý program ji nepustí dál.