Řítíme se do katastrofy? Co se s námi děje? Jak to vyřešit?

Máte pocit, že se světem není něco v pořádku? Vypadá to, že se svět řítí do katastrofy? Když pozorujete lidi okolo sebe, tak vám přijdou nenormální? Co se vlastně děje? Na tyto a další otázky si odpovíme v tomto článku, který je textovým přepisem přiloženého videa. Můžete si tedy vybrat, zda raději číst, nebo poslouchat...

Krásný den, milí přátelé, mnoho z vás se mne ptá, co se vlastně dneska děje. Co se děje se světem? Přijde vám to, že se nějakým způsobem řítí tou nesprávnou cestou. Lidé, kteří okolo vás jsou, tak vám přijdou divní. 

A já bych dnes rád možná uvedl něco na správnou míru, možná vám dal nové informace, ale také třeba vám dám informace, jak změnit úhel svého pohledu. A pojďme začít tím úhlem svého pohledu, protože je možné, že vy si řeknete: "Jak změnit úhel svého pohledu, vždyť ten svět vypadá tak blbě!" 

Ano, ale ten svět, prosím vás, vidíme přesně tak, jak my sami jsme vevnitř nastavení. To znamená, jestliže se soustřeďujeme na ty hnusy, které se ve světě dnes ukazují, tak je máme v sobě. Ale v momentě, kdy se začneme soustřeďovat na ty pozitivní věci, na ty věci, které nám dělají radost, na to všechno, co je okolo nás ve světě harmonické, co funguje, tak najednou začne být harmonický i ten náš současný svět.

Mnoho věštců, mnoho různých mágů, čarodějnic, předpovídalo konec světa, předpovídalo nějaké časy apokalypsy, nějakého zvratu, který by měl změnit tuto civilizaci. Prosím vás, tak to bylo, je a bude. Ale představte si, že my všichni máme v sobě tu moc, že můžeme změnit sami sebe. 

A jestliže změníme své nitro, jestliže změníme svůj pohled na svět a budeme z toho vycházet, to znamená, budeme se dívat na svět okolo sebe jako na nádherné místo, které nám přináší potěšení, radost a my naopak si hledáme jenom to potěšení a tu radost, koukáme se na ten svět v tom pozitivním hledáčku, tak najednou začnou odcházet ty nepříjemnosti, ty hnusy, které vidíme.

Najednou se začne něco měnit. Bohužel dnes vidíme i mnoho lidí, kteří se nechovají k tomuto světu dobře, nechovají se dobře k jiným lidem, nechovají se dobře třeba i k nám, ale opět je nutno se podívat, že vlastně to je náš vnitřní pohled a každý z nás má své tzv. skryté zranění. Proto jsme sem přišli.

A jestliže mám své skryté zranění, které umocňuje moji stinnou stránku, například že se bojím samoty, že mám potřebu se chránit, aby mě mé okolí neopouštělo, aby mé okolí bylo při mně, mám potřebu si vytvářet třeba různé komunity, abych měl vnitřně pocit, že mám okolo sebe stále lidi. Tak to není tím, že lidé by byli nějací, že lidé by se nějak chovali, ale to je přesně mým vnitřním nastavením. 

To znamená, vy máte jedno z pěti skrytých zranění, které vám vlastně dokresluje, zaostřuje váš pohled na svět. Máte třeba pocit, že musíte své okolí kontrolovat. Jestliže kontrolujete své okolí, patrně se vám stane, že někdy dojdete do určitého bodu, kdy ho jaksi nemůžete mít pod kontrolou a jste z toho nesví. 

Někteří z toho můžou být i nešťastní, někoho to může dovést až k šílenství. Je to velmi jednoduché, protože toto jsou všechno naše podvědomé vzorce. A tyto podvědomé vzorce my potřebujeme postupně dolaďovat, přelaďovat, pracovat s nimi a přepisovat.

Takže soustřeďme se v první řadě na to, jak vnímáme ten náš svět. Soustřeďme se na to, že to, co se dnes děje, není trest, není to pro nás nějaká potupa nebo něco, co nás má nějakým způsobem poškodit, ale co když to je něco, co nám má otevřít oči a hlavně cestu směrem k sobě samotným? 

Jestliže totiž přestaneme mít v sobě nenávist, respektive jestliže budeme mít svoji nenávist zpracovanou a uvědomíme si, že je to vlastně naše součást, ale my ji nepotřebujeme za každou cenu využívat, tak se najednou stane doslova zázrak. Najednou nebudeme lidi okolo nás vidět v tom zlém pojetí, v tom zlém světle a i třeba ti, kteří dneska nám nějakým způsobem neimponují, doslova nás třeba iritují, třeba politici, tak najednou zjistíme, že si uvědomíme, aha, oni mají také své skryté zranění, které potřebují, aby si nějakým způsobem opravili, aby ho pochopili, ale nejprve si musí natlouct hubu. 

To znamená, oni nejprve musí dojít do bodu, kdy už to dál nepůjde, kdy například si neuvědomují svoji aroganci a půjdou tak dlouho, až prostě spadnou. Až prostě najednou ta větev, po které jdou, a ona je užší a užší a užší, tak už se bude ohýbat, ohýbat a najednou se zlomí. A tak je to se vším. 

To je takové to pořekadlo, že žádný strom neroste do nebe. Proto bych vám rád v tomto videu poradil, abyste s nikým nebojovali. Abyste se nikoho nesnažili přetvořit. Vždycky si uvědomte, že každý má právo na svůj vývoj. Každý má právo si uvědomit své chyby, ale zároveň, pokud si je ještě neuvědomuje, tak on prostě nemůže pochopit, že dělá něco blbě.

Takže jedete-li v autě a někdo vás třeba ohrozí, nerozčilujte se, nedovolte vašemu egu, aby vám nařídilo, že musíte toho člověka zastavit, vyběhnout z auta, kopnout mu do auta nebo ho vytáhnout z auta a proplesknout ho. Prosím Vás, zkuste se na to podívat jinak. 

Zkuste se na to podívat tak, že budete v lidech hledat to nejlepší. A vždy, když uvidíte, že udělají něco, co se vám třeba jenom nelíbí, tak si řekněte, aha, to je jeho skryté zranění, které skrz něj promlouvá. Stejně jako já mám své skryté zranění.