Jak se vypořádat s pocitem ponížení či méněcennosti?

Teď je podstatné, abyste si uvědomili, že s tím můžete něco dělat, že to můžete změnit. A je jedno, jestli třeba vám vyvolávají tyto pocity vaši sourozenci nebo váš partner nebo vaše partnerka. Podstatné je, abyste okamžitě v momentě pocitu křivdy, v momentě, když cítíte ponížení nebo komplex méněcennosti, abyste si to zkusili uvědomit. Abyste si řekli, aha, teď nedůvěřuju ve svoji hodnotu, teď vlastně ztrácím hodnotu sám u sebe. 

To je důležité, abyste si vždy tak jako uvědomili a vždy abyste s tím pracovali. Protože to je základ. Potom je potřebné, abyste v okamžiku, když si to uvědomíte a už to budete mít tak jakoby pravidelné, že už víte o tom, že cítíte ponížení nebo ten pocit toho ponížení nebo ten pocit té nedůležitosti, té méněcennosti své osoby, tak abyste se v tom okamžiku v myšlenkách přeorientovali na něco, co vás bude bavit, co vám bude dělat radost. 

To znamená, teď v tuto chvíli se bavím s člověkem, který ve mně vyvolává nějaký pocit třeba toho ponížení nebo vyvolává ve mně potupu. I ta potupa, to je určitým způsobem také pocit, že se cítíme najednou, že nás někdo jako urazil, ale on nás třeba vlastně ani nechtěl urazit, ani to neudělal vědomě, ale on jenom třeba něco řekl, že třeba má něco lepšího, nebo že má lepší zkušenosti, lepší vědomosti, aniž by nás chtěl snížit a nás se to dotklo. 

My v tomto okamžiku musíme přejít v myšlenkách k něčemu, co umíme, co nám dělá radost, co v nás vyvolá pocit toho, že najednou vlastně nejsme tak špatní, jak jsme si před chvílí mysleli. To znamená, že vy v tuto chvíli se přeorientujte třeba na to, že jste dobří ve fotbale, tak začněte myslet na ten fotbal, že jste dobří řidiči, začněte myslet na to, že řídíte to auto, že jste třeba dobří ve vyšívání, tak si začněte představovat, jak vyšíváte. Podstatné je, abyste ty svoje myšlenky přešaltovali trošičku někam jinam. 

Toto je základ, abyste si začali uvědomovat, že se s vámi něco děje. A dále je potřeba samozřejmě dalších úkonů, ale podstatné je, abyste si nejprve identifikovali své skryté zranění. Co kdybyste se začali trošičku o to své skryté zranění zajímat? Co kdybyste ho trošičku začali nějakým způsobem sledovat, monitorovat? 

Je jich jenom pět a vy určitě nejste výjimka a máte minimálně jedno z nich. Takže já bych vám doporučil se o ně trošičku začít zajímat a tato skrytá zranění jsou totiž potom jakýmsi klíčem k tomu, abychom si otevřeli ty dveře toho radostného, toho spokojeného života, ale je potřeba nejprve si to vlastně vůbec uvědomit. 

A víte, co je zajímavý? Že mnoho lidí si to prostě neuvědomuje. Měl jsem terapie s mnoha ženami, které se cítily poníženy, které nějakým způsobem byly ponižovány od svého partnera, dokonce děti je ponižovaly a ony, protože tu rodinu natolik milovaly a myslely si, že si to musí nechat líbit, tak s tím nic nedělaly. 

Potom ke mně přišla žena, která byla v nejlepších letech, ale byla totálně zničena, protože její vlastní myšlenky ji ničily. Ale v okamžiku, kdy jsme s tím začali něco dělat, když ona začala pracovat, ne na tom svém okolí, ne na manželovi, ne na dětech, ale na sobě, tak se najednou její život změnil. Jak je to možné? 

No, protože ona vlastně si uvědomila, že tam je nějaký program a začala s ním pracovat. Stejně tak mnoho mužů vám nepřizná, protože je to pro ně potupa, že je žena třeba fyzicky doma napadá. Zažívají pocity ponížení, zažívají pocity méněcennosti, zažívají různé pochybnosti sami o sobě, ale podstatné je, že ti, kteří si to uvědomí a jdou vlastně po těch pocitech, jdou po tom zranění, tak se vždy z toho mají větší šanci dostat než ti, kteří vlastně nic pro to nedělají.

Proto já vám dnes doporučují, abyste se soustředili na své skryté zranění, abyste s ním začali pracovat a abyste ho dobře identifikovali. Protože jakmile ho identifikujete, tak vlastně pochopíte, proč cítíte pocit ponížení, pocit méněcennosti, pocit toho, že vlastně za nic nestojíte, když to vlastně vůbec není pravda.

Možná jsem vám teď trochu nalil krev do žil, možná jsem vás trochu otrávil, protože bude potřeba zvednout zadek a něco dělat, ale mohu vás ujistit, že pokud vám něco nefunguje, pokud jste v něčem nešťastní, pokud vás něco trápí a nezměníte něco ve svém životě nebo ve svém myšlení, to znamená, nezačnete používat své myšlenky trochu jinak a své emoce, tak budete tam, kde jste.

Takže já vám přeju, abyste se vyhecovali k tomu, abyste začali konečně něco dělat, samozřejmě vy, kteří to potřebujete v tuto chvíli a aby se vám podařilo všechno to, po čem toužíte. A brzy zase na viděnou a na slyšenou.