Andrew Carnegie, muž, který nasměroval Napoleona Hilla

Jméno Andrew Carnegie je v Americe pojmem, ale v našich končinách jej zná jen málo lidí. Pojďme si proto představit blíže tohoto muže, jenž tak zásadně ovlivnil život a tvorbu Napoleona Hilla, jak jsme o tom psali v článku Osudové setkání Napoleona Hilla s Andrewem Carnegiem.

Andrew Carnegie (1835-1919) se narodil ve Skotsku do velmi chudé rodiny, která se rozhodla hledat štěstí v Americe. Aby si mohli dovolit zaplatit 50denní cestu přeplněnou plachetnicí, rozprodali všechen svůj majetek a ještě si museli půjčit. Andrew byl ještě díle a postupně s rodinou doputoval až do Pittsburghu, kde se roku 1848 usadili.

Otec si tu zajistil práci v továrně na bavlnu a Andrew si postupně vyzkoušel práci dělníka, zapisovače nebo poslíčka, až se dostal do železniční společnosti Pennsylvania Railroad a začal vydělávat slušné peníze. Za občanské války (1861-65) byl povolán ke službě v armádě, ale dal 850 dolarů jinému muži, aby se do služby přihlásil místo něj. Nutno poznamenat, že to tehdy byla celkem běžná praxe. 

Carnegie byl ve třiceti již velmi bohatým mužem. Vydělané peníze mimo jiné investoval do různých podniků, včetně železářských a ropných společností. V 70. letech 19. století založil v Pittsburghu společnost Carnegieho ocelárny (Carnegie Steel Company), z níž se ještě do konce století stal největší a nejziskovější průmyslový podnik na světě! 

Carnegie jej v roce 1901 prodal J. P. Morganovi (1837-1913) za 400 milionů dolarů, což byla do té doby vůbec největší finanční transakce. Morgan koupil i další ocelárny a vytvořil z nich giganta U. S. Steel, jenž funguje dodnes.

Není samozřejmě jednoduché zhustit Carnegieho život do několika řádků, ale třeba vás inspirují k dalšímu pátrání po jeho zajímavém životě. Dodejme, že Andrew Carnegie většinu svého majetku rozdal, respektive účelně daroval na zakládání knihoven, škol a univerzit nejen ve Spojených státech. Podporoval též vědecký výzkum a světový mír. 

Jeho jméno nese mimo jiné muzeum, nadace či známá koncertní síň na Sedmé Avenue v New Yorku - Carnegie Hall (tu nechal postavit již v roce 1891). Bývá označován za druhého nejbohatšího muže historie (po Johnu D. Rockefellerovi) a zářným příkladem "Amerického snu", kterak se i z trhana můžete stát boháčem.

Carnegie dokonce v roce 1889 napsal esej "Evangelium bohatství", v níž uvedl, že bohatí mají "morální povinnost, rozdělovat své peníze způsoby, které podporují blaho a štěstí obyčejného člověka." 

Považoval dokonce za doslova neuctivé vůči ostatním, zemřít bohatý. Ve filantropii rozhodně nebyl žádný troškař. Údajně rozdal přes 350 milionů dolarů, což by v dnešních sumách byly miliardy. Jenom zmíněných veřejných knihoven pomohl po celém světě založit přes 2500! Tímto svým přístupem navíc dodnes inspiruje mnohé bohaté a úspěšné, aby se o své jmění rozdělili.

Kdo se o osobní rozvoj více zajímáte, jistě znáte jiného Carnegieho. Dale Carnegie (1888-1955) patří k nejprodávanějším autorům knih o osobním rozvoji. Na webu Kvantové cesty mu budeme také věnovat zasloužený prostor v samostatném příspěvku. 

Příspěvky na webu Kvantové cesty, kde je Andrew Carnegie zmíněn:
Klíč mistrů stojí za úspěchem nejen Napoleona Hilla 
Tajemství - Rhonda Byrne 
Myšlením k bohatství - Hill Napoleon 
Osudové setkání Napoleona Hilla s Andrewem Carnegiem 
Kdo byl William Clement Stone? / Využíváte mozkový trust? 
Tři mistři úspěchu v jedné knize