Osudové setkání Napoleona Hilla s Andrewem Carnegiem

Napoleon Hill se narodil 26. října 1883 v americké Virginii do velmi chudých poměrů. Aby si vydělal na studia práv, pracoval jako redaktor. Obcházel úspěšné muže i ženy a zjišťovat, jak dosáhli svého úspěchu. O svých zjištěních psal články do různých časopisů.

V roce 1908 se takto sešel s americkým ocelářským magnátem Andrewem Carnegiem (1835-1919). Tomu se jeho nápad na sérii rozhovorů líbil a zaujalo ho i nadšení, s jakým mladý Hill ke své práci přistupoval. 

"Pokud chceš být trvale prospěšný nejen nyní žijícím lidem, ale i dalším generacím, musíš si najít čas a kromě příčin úspěchu utřídit i příčiny neúspěchu. Na světě jsou miliony lidí, kteří nemají ani nejmenší zdání o příčinách úspěchu a neúspěchu. Školy a univerzity učí prakticky vše kromě principů osobního úspěchu," řekl mu a rozpovídal se o tématu, které je paradoxně aktuální i po sto letech.

Školy podle Carnegieho požadují, aby mladí lidé strávili čtyři až osm let nabýváním abstraktních znalostí, ale neučí je, co s nimi dále dělat. Svět podle něj potřebuje praktickou, srozumitelnou filozofii úspěchu, utříděnou z faktických znalostí, získaných ze zkušeností mužů a žen "ve velké univerzitě života".

Carnegie vyloženě postrádal sepsání "filozofie úspěchu". Pár autorů se zabývalo "uměním života", ale téma úspěchu bylo tak trochu tabu. Carnegie viděl v Hillovi nadšence, který by se tohoto úkolu mohl zhostit a nemusel by se ani leknout jeho náročnosti, která může vyžadovat klidně i více než dvacet let času… Ten, kdo tento úkol vykoná, musí mít odvahu a vytrvalost.

Napoleon Hill se podrobněji o tomto osudovém setkání s Andrewem Carnegiem rozepisuje třeba v knize "Jak přelstít ďábla", která vyšla také u nás. Detailně v ní líčí, jak Carnegie přikládal velkou důležitost nejen rozhovorů s úspěšnými, ale i s těmi neúspěšnými. Ti nás mohou naopak naučit, co nemáme dělat.

"Zkušenost mě naučila, že člověk není nikdy tak blízko úspěchu, než ve chvíli, kdy má pocit, že je zcela zahlcen neúspěchem, protože právě v těchto situacích je donucen přemýšlet. Pokud přemýšlí přesně a vytrvale, zjistí, že tak zvaný neúspěch není obvykle ničím jiným než znamením, že se má vyzbrojit novým plánem nebo záměrem," pravil Carnegie s tím, že k většině neúspěchů dochází kvůli omezením, která si lidé nastavili ve svých myslích. Pokud by měli odvahu udělat ještě jeden další krok, přišli by na svoji chybu. 

Řeč zkušeného byznysmena a jednoho z nejbohatších mužů Ameriky změnila Napoleonu Hillovi život. Do hlavu mu nasadila naléhavé poslání, které jej neustále pohánělo. Pustil se do výzkumu, během něhož analyzoval více než 25 000 mužů a žen, kteří byli hodnoceni jako "neúspěšní" a přes 500 těch, kteří byli označeni za "úspěšné". 

Díky Carnegieho úvodnímu dopisu postupně hovořil s takovými velikány své doby, jakými byli Theodor Roosevelt, Thomas Edison, John D. Rockefeller, Henry Ford, Alexander Graham Bell, King Gillette a stovky dalších. Jeho úsilí nakonec vyústilo v publikování několika knih, jako třeba osmisvazková "Pravidla úspěchu". Své vrcholné dílo vydal v roce 1937. Jeho kniha "Myšlením k bohatství" se postupně stala nejprodávanější knihou o úspěchu všech dob.

Hill se kromě psaní věnoval pořádání přednášek po celých Spojených státech a v roce 1962 spolu se svou manželkou založil Nadaci Napoleona Hilla. Cílem nadace bylo pokračovat v jeho započaté motivační práci i po jeho smrti. Přestože Hill zemřel roku 1970, nadace funguje dodnes a šíří jeho zásady po celém světě.