Většina lidí nepochopila smysl svého bytí

Když mi bylo v životě nejhůř, došlo u mne k pochopení, že takto už žít nechci. Podařilo se mi změnit ve svém životě mnoho věcí, včetně přístupu k sobě samému. Můj osobní život je od té chvíle mnohem intenzívnější a již chápu, proč se moje duše rozhodla k inkarnaci právě do tohoto světa. 

Je třeba pochopit, že ať se v naší současné realitě stane, co se stane, každý z nás je za to zodpovědný. Dokud tedy budeme ukazovat na druhé, že oni jsou neschopní, že právě oni dělají něco špatně, a že zrovna oni mají na svědomí to či ono, bude to pouze důkazem, že jsme nepochopili smysl a podstatu našeho bytí. 

Ačkoliv dnes většina lidí označuje současný stav naší civilizace za nesnesitelný, krutý nebo neúnosný, v mém životě došlo k několika podstatným změnám, a dovoluji si tuto realitu nazvat světem, kde jsem šťastný. 

Uvědomuji si, že štěstí člověk nenalezne nikde venku, i kdyby procestoval celý svět. Každý máme totiž své štěstí někde uvnitř, a záleží pouze na nás, kdy jej objevíme. Mnoho z nás se ke svému pocitu štěstí dostává přes otázku boha, který drží to pomyslné žezlo nad jejich životy, a dokud se toho dojmu nezbaví, budou stále hledat a mít pocit, že se nacházejí v začarovaném kruhu.

I tento postoj je pouhý program, který má většina populace na základě ovlivnění různými manipulativními procesy utváření moci institucemi, které si říkají církve. Naše životy jsou s nimi pevně spjaty, protože valná většina z nás procházela své inkarnace právě v různých rolích spojených s církví. 

Někdo si z těchto dob přinesl svá skrytá zranění, jiný různé averze nebo traumata, ale jisté je jedno, nikdo nepotřebujeme hledat nějakého pofiderního boha, protože jsme to my. 

Určitě se ptáte, jak si můžu být tak jistý tím, co zde říkám. Jsem si stoprocentně jistý, což pochopíte  po přečtení mého e-booku „Co na to Bůh?“ Dokud nepřijmeme své božství, budeme odsouzeni k životu plnému nezdarů a utrpení. 

Z toho důvodu jsem se rozhodl, že uskutečním rozhovor, který mnohdy vedeme všichni, ale téměř nikdo si jej nedovolí analyzovat, natož jej zapsat a předat dalším bytostem, aby jednoduše pochopily, že na břemeno poznání nejsou sami.