Radost – O objevování lehkosti - Köckritzová Angela

ANOTACE:

„Je horký letní den. Nořím se pomalu do vody.  Příjemný chlad prostoupí mé tělo a já vnímám pouze vůni řas a lesního rybníka. Jen několik temp a ztrácím pojem o čase. Připadám si najednou tak lehká. Obracím se naznak a nechám se nést. Pozoruji blankytné nebe a vrcholky stromů kolébající se v lehkém vánku, který roznáší po břehu zvuky léta. Veselé dovádění dětí, rytmickou hudbu bavících se teenagerů, šplouchání vody. Lenivě zamžourám směrem ke břehu, který je posetý slunečníky a osuškami. Lidé nechali své starosti před branami přírody a nyní si užívají slastné nicnedělání.“

Čím déle jsem o radosti přemýšlela, tím více jsem toužila ji prozkoumat. Zmapovat ji jako neznámou krajinu. Co se odehrává v mozku, když se radujeme? Jak na tyto procesy reaguje naše tělo? Jak se radost proměňuje v průběhu života? Co je to za pocit, co jej vyvolává a jak jej lidé oslavují v různých kulturách?

Tato kniha je výpravou do neodolatelné země. Země radosti.

Skvělý dárek pro všechny, kdo touží po krásných stránkách života.

RECENZE:

Hledáte zajímavou knihu pro sebe i své blízké? Chcete prožít zajímavý myšlenkový proces týkající se radosti? Co to radost vlastně je? Jak se během života v našich životech projevuje? Angela Köckritzová je autorkou knihy Radost a určitě vám na všechny i mnoho dalších otázek odpoví. 

Co je vlastně radost? Jak vzniká? Jak se během života mění? Jak ji prožíváme napříč různými kulturami a generacemi? Co se nám vlastně děje v mozku, když prožíváme radost, jak se radujeme. Autorka se věnuje radosti z mnoha úhlů pohledu. Radost nám může způsobovat mnoho věcí. Co někomu způsobí radost, jinému naopak ne. Proč tomu tak vlastně je? Kniha vás provede těmito myšlenkovými pochody, které prožíváme při radosti, co se děje s naším tělem. Autorka přidává různé postřehy, otázky, informace z gastronomie, neurovědy i antropologie. Tím, že procestovala mnoho zemí, přidává i zajímavé zkušenosti a názory napříč kulturami, nabízí nám cestu do Země radosti. Probírá běžné denní situace, jako je radost malého chlapce z příjezdu popelářů, radost, kterou máme při tanci, při návštěvě moře, či jiné vody, když pěstujeme různé rostliny, které nám přináší radost, když se jim daří a krásně kvetou, někomu může radost přinášet velká rychlost, dívat se na hvězdy nebo třeba pít čaj. Těch situací, kdy radost prožíváme je určitě mnohem více. Autorka nezapomněla přidat i různé odkazy na vědecké studie a na konci knihy naleznete poznámky, ve kterých jsou odkazy na další informace, kde můžete dále čerpat a také poděkování autorky, kdo se na knize podílel, případně ji pomohl.

Knihu jsem si moc užila. Je nádherná. Nikdy jsem takto o radosti nepřemýšlela a musím říci, že mě opravdu chytla za srdce. Je skvělé, jak každý z nás může mít radost z úplně rozdílných věcí. Pojďte nad tím společně s touto knihou zapřemýšlet, nechat se unášet různými myšlenkovými procesy, které vám přijdou na mysl. Knihu jsem přečetla za dva večery. Četla se velmi lehce, vyvolávala ve mně úsměv, podivení, přemýšlela jsem, zda to mám také tak. Má celkem 224 stran, je rozdělena na krátké kapitoly. Čte se velmi dobře. Doporučím ji všem, bez rozdílu věku i pohlaví, jelikož každý z nás má radost úplně z něčeho jiného, tudíž si v této knize najde každý to své. Mám velmi ráda knihy, které mě nutí přemýšlet, které mě obohacují, které ve mně zanechají hluboký zážitek. Kniha Radost, to rozhodně bude.

Skvělý dárek pro všechny, kdo touží po krásných stránkách života. Kniha o objevování lehkosti.

Ukázka z knihy:

Ať už jsou sny jakkoli prchavé, přece jen nás velmi ovlivňují, a dokonce se dodnes zabýváme i sněním lidí z dob dávno minulých. „Obrazy vstupující do vědomí mezi spánkem a bděním ovlivňovaly myšlení a zanechávaly svoje stopy ve filosofii a náboženství. Tak formovaly sny předků naši představu o tom, kdo my lidé vlastně jsme,“ píše vědecký žurnalista Stefan Klein.

Lidé západní civilizace však přesto strhli most mezi denním a nočním bytím, píše antropolog Rober Bastide. „Noční polovinu našeho života jsme oloupili o její hodnotu.“ Spánek je pro většinu z nás nutnou klidovou pauzou, abychom ráno mohli o to produktivněji pracovat. Dozvuk snů se spláchne nejpozději se zbytky zubní pasty. A kdo už měl čas se zasnít během dne?

Topografii našeho vědomí přitom ale prozkoumáváme právě v oscilaci mezi bděním a spánkem. Viděno čistě neurologicky není sen vůbec tak daleko od vědomí vzdálen. „Jednoduchý protiklad bdění a spánku zjevně nevystihuje možnosti našeho vědomí dostatečně,“ píše Klein.

„Duch rozhodně nemůže být zcela přítomný nebo zcela nepřítomný. V mnoha stavech vědomí, dokonce v jejich většině, se znaky bdění a snů mísí.“

V roce 2015 popsal francouzský neurofyziolog Michel Magnin procesy usínání. Různé části mozku se uvádějí do stavu klidu v určitých časových odstupech. Zatímco některé ještě bdí, jiné se už „vypnuly.“ Celé toto dění kontroluje thalamus, uložený uprostřed hlavy, jakýsi „rozvaděč“, odkud se řídí signály našich smyslů. proto se mu říká „brána vědomí.“

Několik slov u autorce:

Angela Köckritzová narozená v Mnichově, studovala politologii, sinologii a dějiny umění v Berlíně, Mnichově a na Tchaj-wanu. Nejprve pracovala jako novinářka pro Süddeutsche Zeitung, poté pro Zeit. Od roku 2011 byla čtyři roky korespondentkou těchto novin v Číně, později dva a půl roku africkou korespondentkou v senegalském Dakaru. Roku 2015 vyšla její první kniha Wolkenläufer. Geschichten vom Leben in China (Mrakochodci. Příběhy o životě v Číně). Za svoji novinářskou práci byla několikrát oceněna. Dnes žije se svou rodinou v Berlíně jako autorka ve svobodném povolání.

Autor recenze: Lenka Štveráčková