Nezapomněli jste na pravidelnou dávku smíchu a úsměvu?

Pro mnoho lidí je smích vzácností. Mají svých starostí dost a představa, že by vyhledávali důvod k smíchu, je doslova děsí. Nemají čas, musí "něco dělat". 

Se smíchem si často spojují Silvestr, kdy bychom se podle zaběhlého stereotypu "měli" pořádně radovat, že ten "starý" rok konečně končí a nový krásný rok konečně začíná. K radosti "nepochybně" patří alkohol, při Silvestru doplněný pochutinami, které jsme si s ním naučili spojovat. 

Kdo nejde "pařit" do společnosti, natěšeně usedne k televizní skříňce, od níž právě na Silvestra očekává, že ho královsky pobaví. Kdo je "běžným životem" tak nějak otrávený, toho i silvestrovský program přivede tak akorát k zklamání a rozčarování, že se ty televize opět moc nepředvedly a nebyly vtipné, jak by se na Silvestra slušelo... Ani neustálé přepínání programů ve snaze najít ten nejveselejší nikam nevedlo.

A tak mnozí vstupují do nového roku rozladěni, protože podvědomě čekali od Silvestra něco víc. Často pak zabřednou do stereotypu, kdy na nějakou zábavu není ani pomyšlení, protože jak se může člověk bavit, když ve světě se děje tolik šíleností? Krmeni zpravodajstvím a pracovními povinnostmi upadají do všednosti, kde se smích stává pro mnohé téměř neznámým pojmem.

Kdo se zabývá osobním rozvojem, ten jistě pochopil, že očekávat cokoliv od druhých, vede ke zklamání a rozčarování. Nejlepší je, soustředit se sami na sebe a obstarat si sami to, co nás v životě naplňuje radostí. Nečekejme proto, až nás kdosi pobaví, až nám kdosi řekne něco veselého, až nám kdosi doporučí něco vtipné ke zhlédnutí či k přečtení. Zařaďme si úsměv a smích na denní program sami.

Kolik už se toho o blahodárných účincích smíchu napsalo a namluvilo. Pokud o doslova léčivých schopnostech smíchu potřebujete trochu toho vědeckého opodstatnění, pak jedno z mnoha nyní nabídli brazilští výzkumníci. 

Ti se pod vedením Marca Saffiho v nemocnici v Porto Allegre zabývali smíchem ve své studii. Na svých pacientech aplikovali "terapii smíchem". A co zjistili? 

"Překvapivě" znovu stejný závěr, k němuž došli již mnozí před nimi. Po terapii smíchem došlo ke zlepšení stavu zánětů a celkového zdraví u osob s onemocněním koronárních tepen. Ukázalo se, že terapie může způsobovat roztažení tkáně uvnitř srdce, což vede ke zvýšenému průtoku kyslíku. 

Smích v těle uvolňuje endorfiny, které snižují stres a záněty a pomáhají cévám a srdci relaxovat. Terapie smíchem tak představuje účinnou formu rehabilitace u takto nemocných pacientů. 

Nečekejte, až budete nemocní! Pak budete vymýšlet, jak si pomoci ke zdraví... Začněte ihned a denně se usmívejte nebo vyhledávejte důvody k úsměvu či dokonce k smíchu. Místo tragických zpráv poslouchejte vtípky či cokoliv veselého. Je to Vaše volba! Je to Vaše rozhodnutí! Je to Vaše zdraví!

Copak Vám samotným dělá dobře, když potkáte někoho neustále chmurně naladěného, kdo si jen stěžuje a brblá, jak je všechno hrozné? Nebo se rádi potkáte s někým veselým, kdo září radostí a vtipkuje? Jak asi působíte na druhé Vy? Nebo se na veřejnosti přetvařujete, jaká jste "veselá kopa" a doma padnete únavou, jak Vás ten nucený úsměv vysílil? 

Je mi jasné, že "v dnešní uspěchané době" si obyčejný článek o obyčejném smíchu málokdo přečte, protože zkrátka nemá čas. Ale třeba už jeho nadpis a obrázek přiměl pár lidí k zamyšlení, čemu by ve svém životě měli dát více prostoru. A o to mi šlo...