Jak na závislosti, nesprávné návyky či lenivost?

V Klubu Hovory s Tamarinou probírá Jiří Lexa s jemnohmotnou bytostí Tamarinou různé otázky, které jí klade on či členové klubu. Pokud chcete naši práci podpořit, staňte se členy klubu a poslouchejte nahrávky v audio podobě.

Tento článek nabízí textovou verzi jedné z nahrávek pro ty z Vás, kteří o členství v klubu teprve uvažujete. 

Dotaz: "Dobrý den. Ráda bych se zeptala, jak pracovat s různými závislostmi, nesprávnými návyky, lenivostí a prokrastinací. Otázky jsou sice čtyři, ale předpokládám, že všechny spolu úzce souvisí. Děkuji, Jana."

Tamarina: Milí přátelé, je velmi důležité si uvědomit, že každá závislost má nějakou svoji příčinu. To znamená, že pokud se chcete zbavit své závislosti, tak potřebujete nejprve zpracovat příčinu té závislosti.

Buďme konkrétní. Můžete mít závislost třeba na hraní počítačových her. Jakmile máte tuto závislost, tak je tam zřejmě ve vás vypěstovaný nějaký návyk, že jste třeba necítili dostatek lásky. Může tam být i pocit nedostatku bezpečí či nějaké citové pohnutí a vy jste se jednoduše odebrali k té obrazovce počítače, abyste si nějakým způsobem nahrazovali ty příjemné pocity. 

Vy si tady vytváříte nějaké vlastní dovednosti, které jsou jednoduché, které jsou intuitivní a přijdou vám velmi užitečné, ale ve skutečnosti užitečné nejsou a jsou naopak destruktivní. Protože jakmile jste u virtuální reality, tak vlastně nežijete.

Přišli jste se do hmotné reality něco učit a pokud chcete sedět za obrazovkou počítače... Ano, můžeme říct, že to je třeba i vaše poslání v tomto životě, že budete sedět u obrazovky počítače a budete si užívat tu virtuální realitu, ale pokud chcete být naplněni tím jakoby lidským životem, tím jsoucnem, ve kterém se nacházíte, tak je potřeba, abyste též dělali něco jiného. 

A teď k té závislosti. Vy potřebujete v první řadě vyřešit tu příčinu, která skutečně může být v čemkoliv. Je třeba se podívat, proč jste začali odcházet k tomu počítači.

Anebo pojďme dále, pojďme se podívat třeba na cigarety. Mnoho lidí ve vaší společnosti kouří a když vezmete, že cigaretu museli vzít jednou v životě poprvé do úst, tak tam musel být nějaký důvod, musela tam být nějaká pohnutka. Chtěli jste si připadat dospělí? Chtěli jste stoupnout u té společnosti na ceně? Chtěli jste nějakým způsobem přispět k rozvoji vaší, řekněme, party, ve které jste v tu chvíli byli, anebo jste chtěli jenom docílit nějakého uklidnění a někdo vám poradil, že právě v této činnosti, v této dovednosti kouření, je ta relaxace.

Ale ve skutečnosti vy jste si vytvořili pouze návyk, kdy už možná ani nerelaxujete, protože kouříte třeba během té práce, kterou děláte, kdy se vlastně věnujete ve své mysli úplně něčemu jinému a kouříte už jenom proto, že jste na to zvyklí, že to je právě vaše závislost.

Takže vraťte se, milí zlatí, úplně na začátek. Vraťte se k tomu, co jste na začátku pociťovali, když jste se poprvé dotkli cigarety. V momentě, kdy jste se dotkli cigarety, tak ve vás bylo nějaké pocitové pohnutí, nějaký chod, který ve vás hrál určitou roli. Důležité je, abyste si na tento chod pocitu, který ve vás byl, vzpomněli. 

V okamžiku, když si na ty pocity vzpomenete, tak je třeba začít si tyto pocity sami zpracovávat a eventuálně je něčím nahrazovat. To znamená, že nepotřebujete ocenění od okolní společnosti, pokud se oceníte sami. Vy nepotřebujete být uznávaný okolní společností, protože vy se potřebujete v první řadě uznávat sami.

Jak se uznáte vy sami, tak nepotřebujete tu okolní společnost, aby vás plácala po zádech, aby vám nějakým způsobem dávala nějaké vaše "vyžádané pochvaly". V uvozovkách "vyžádané", protože vy samozřejmě neříkáte "chvalte mě", ale vy si o to říkáte jiným způsobem. No a tak jste si to řekli třeba i tou cigaretou úplně na tom prvopočátku. Takže tady, co se týče těch vašich závislostí, tak je potřeba pracovat s vyřešením té prvotní příčiny. 

Jiří: Tamarino, tak já děkuju. A teď tedy můžeme jít k těm nesprávným návykům.

Tamarina: Ale tady bohužel nevím, co posluchačka myslela nesprávnými návyky. Těch nesprávných návyků je skutečně hodně a nesprávné návyky můžou být někdy správné. Představte si, že vy budete dělat nějakou profesi, budete třeba někde uklízet, budete se starat o pořádek, tzn. že budete neustále zametat, budete stále dbát o to, aby v určitých prostorách byl pořádek. No jo, vy si vytvoříte návyk a najednou se vrátíte třeba domů, začnete dělat úplně jinou profesi nebo budete chodit domů z této práce a budete neustále otravovat svými návyky z vaší práce svoji rodinu... To je jedna důležitá věc. To znamená, já tady v tomto případě nevím, čeho se v této otázce chytit. 

Jiří: No, tak já osobně to vidím tak, že paní se tu ptá na závislosti, tzn. z mého pohledu to můžou být třeba návyky, řekněme třeba koukání na televizi nebo třeba to vysedávání a možná právě i třeba ta lenivost a ta prokrastinace. Pojď se k tomu zkusit nějak elegantně přesunout. 

Tamarina: Dobře, tak když teda pomineme ty návyky, kterých jsou tisíce a které bychom si tu opravdu mohli jmenovat velmi dlouho, tak pojďme třeba k těm návykům. To vysedávání u televize, to je zajímavý případ, protože vy jste si navykli vysedávat u těchto živých obrázků tak, že tam trávíte většinu času, tedy hodně lidí z vaší populace. A nebudete tomu věřit, ale je to víc jak 95 % vaší civilizace. 

Jiří: No, počkej, to mi chceš říct, že tolik lidí tráví svůj volný čas u televize?

Tamarina: Ano, tráví, protože vy jste byli naučeni přesně, abyste u ní tolik času trávili. A proč? Protože televize je velmi účinný manipulační prostředek. Vy dostanete do televize obraz toho, o čem máte přemýšlet, co máte převalovat ve své hlavě. V současné době se na to zaměřte. Podívej se schválně, Jiří, na televizi a uvidíš, co tam teď v tuto dobu jde nebo v tomto vašem období. 

Jiří: No, počkej, já se můžu podívat na televizi, ale někde u sousedů, protože my doma televizi nemáme. 

Tamarina: No, já si myslím, že to je rozumné, protože ty jsi to pochopil, ale spousta lidí to nechápe, spousta lidí si myslí, že televize, když jde jenom jako kulisa nebo když se pustí jenom, jak mnoho lidí říká, na přírodovědné filmy nebo na různé historické věci, takže je neškodná, ale upřímně, kde máte záruku, že ty dějepisné věci jsou pravdivé, že nejsou schválně manipulativní proto, abyste si něco nemysleli. 

Proto je potřeba i tento návyk sezení u televize nějakým způsobem si uvědomit vnitřně, proč tam trávíte svůj čas. Co kdybyste si místo toho přečetli nějakou knížku, ale takovou, kterou vy chcete, kterou vy si vyberete, kterou vám nikdo nedá, že vy si ji musíte přečíst, protože vy koukáte záměrně na pořady v televizi, které si musíte poslechnout, nebo se na ně musíte podívat z toho důvodu, abyste je přetřásali ve své mysli. 

Když je přetřásáte ve své mysli, no, tak se krásně dostávají do toho vašeho kolektivního vědomí. Když se dostávají do kolektivního vědomí, tak najednou vidíte, že se věci, které před mnoha lety byly takřka nemožné, tak už dneska jsou naprosto běžné a běžně je vidíte, protože vy vidíte tu věc nebo vy spíš nevidíte to, že mnoho lidí je vkládá do toho kolektivního vědomí.

A když si toto uvědomíte a začnete konečně využívat svoji mysl na to, abyste ji nedávali jako posluhu někomu, kdo chce zmanipulovat váš svět a vaši civilizaci, tak vlastně tím budete chránit svět. Ne tím, že budete proti něčemu bojovat, tím, že budete stavět do opozice, tím, že budete dělat hrdiny a budete říkat, jaký vy máte vyhraněný názor. Ne, stačí, když myslíte jenom na to, co vám dělá radost. 

Když se podíváte, na co dnes myslí většina lidí - na válku myslí většina lidí. Proč? Protože se jí bojí. No, ale to je záměr toho, že všude se o válce mluví. Proč? No, protože někdo ji chce evidentně rozpoutat, ale vy, když to uděláte tak, že budete myslet na radost, na radostný život v míru, na to, co vy chcete zažívat a budete to dávat do toho kolektivního vědomí, tak uvidíte, jak to budete krásně rozbourávat, ale musí vás být mnoho a vy nyní jste se chytli do pasti, protože mnoho lidí si myslí, že je v rámci dobra na té straně, která je vlastně proti nějaké agresi, ale ve skutečnosti obě dvě strany jsou stejné. Obě dvě strany chtějí válku. 

A to je ten škodlivý návyk, který vy jste si vytvořili. To znamená nejen sedět u televize, ale třeba číst si internetové zprávy nebo poslouchat rozhlas nebo dělat rozbory různých studií právě z těchto situací, z této doby. A to je velmi důležité, abyste si to uvědomovali. V momentě, když budete neustále myslet jenom na to, co chcete ve svém životě zažívat, co ve zbytku svého života třeba v posledních 50 letech byste chtěli zažít, tak si to napište na papír a vytvořte si nový návyk. Ne nesprávný, ale správný z vašeho pohledu. 

Protože vy budete zažívat jenom to, co vám bude dělat radost. A když to bude dělat víc a víc lidí, tak to bude najednou úplně o něčem jiném. Proto je třeba, abyste se soustředili na to, že budete podporovat ve svých myšlenkách pouze to, co chcete ve skutečnosti zažívat. 

A když půjdeme k té lenivosti, tak tady jsme hned u toho. Proč si nevezmete knížku a nečtete si knížku? Radši koukáte na nesmyslná videa na Facebooku nebo na internetu. Radši koukáte na nesmyslné zpravodajské relace. Radši koukáte na nesmysly, které vám někdo předkládá. Ale pokud si vezmete knížku o tom, jak si vytvářet svoji realitu, o tom, jak zažívat neustálé pocity štěstí, o tom, jak se radovat z každého dne, tak najednou zjistíte, že čtete literaturu, která vás nejen baví, ale která vás i někam posouvá.

Najednou zjistíte, že toto není lenivost. Lenivost je právě to, sednout si třeba k těm videím nebo si sednout a věnovat se činnosti, která vás - ne nikam neposouvá, to ještě není tak špatné, ale která vás připravuje na vaši vlastní destrukci. Takže na to byste se měli zaměřit.

A jak si s tím poradit? No, úplně jednoduše, že začnete své sny, tužby, cíle, přání, začnete si je třeba psát někam a budete si je každý den plnit, budete si je realizovat. Když třeba si nemůžete něco splnit, protože na to třeba nemáte čas nebo ten čas ještě neuzrál nebo nemáte na to peníze, tak si udělejte tu věc, že si to jenom napište a jenom na to krásně myslete. Zavřete si třeba na půl hodiny oči, lehněte si a představujte si, jak se tento váš sen realizuje. Plňte si jenom malé sny a ty větší budou postupně přicházet. 

Jiří: Já si myslím, Tamarino, že to je úplně skvělý a myslím si, že by to určitě mohlo lidem pomoct. A teď řekni, jak je to s tou prokrastinací? 

Tamarina: To je zase jedno slovo, které vy jste si vymysleli. Vymysleli jste si nějakou prokrastinaci. Ono to zní tak jako vznešeně, je to takové moderní slovo, používáte to, já si toho všímám velmi často, ale to je vlastně vámi pouze jinak nazvané to, kdy vlastně nic neděláte. Ale kde je psáno, že to je špatné? Kde je psáno, že musíte neustále vyvíjet akci? Někdo vás tlačí do toho, abyste podávali pracovní výsledky a pokud vy je nepodáváte, pokud vy třeba zrovna v tuto chvíli máte chuť třeba jenom opravdu ležet a koukat do nebe nebo ležet a koukat do zdi, tak někdo vás nazve, že jste lenivý a že prokrastinujete. Ale ve skutečnosti to třeba vaše duše potřebuje, potřebuje to vaše tělo. 

Vždyť vy nemusíte vůbec vynakládat žádnou aktivitu, pokud nechcete. Ta aktivita by měla vycházet z vás, z vašeho srdce a měla by vycházet pouze, pokud vy jste s ní ztotožnění. Mnoho lidí něco nedělá jenom proto, že jejich duše se s tím neztotožní a vlastně v souhře duše a ega, o tom bychom si taky mohli někdy něco říct, tak vlastně duše vysílá vašemu egu signály, aby vás jednoduše od toho odtáhlo, aby vás odvedlo od něčeho, co prostě vaší duši nedělá dobře.

A jestliže se věnujete nějaké práci, která ubíjí vaši duši, tak namísto, abyste se jí ve svém volném čase věnovali, abyste ji nějakým způsobem rozvíjeli, tak vaše duše pošle signál a vy budete třeba v tu chvíli jenom koukat na ten hloupej seriál, který dávají ve vaší televizi. 

Samozřejmě, tam už pak si můžete říct dobře, tak nebudu koukat na ten hloupej seriál, ale budu si třeba číst tu knížku, o které byla před chvílí řeč. A takto se jí můžete vyhnout, ale nedávejte si, že je prokrastinace něco špatného. To si pouze vymysleli nějací rádoby chytří lidé tento název, ale je to jenom proto, že neuznávají, že je tady také nějaká duše, která možná potřebuje jenom být v klidu.

A kdy všechno nejlépe funguje ve Vesmíru? To už jsme si možná někdy říkali. Pokud ne, tak to je vlastně, když je největší ticho, když je největší klid, když se nejvíce zklidníte, tak se vám všechno bude dařit mnohem lépe. Samozřejmě občas je potřeba vyvinout nějakou akci, ale věřte tomu, že se to brzy dozvíte, a to vaše srdce vám to krásně vyjeví. Takže se nemusíte bát, že něco zameškáte. Proto se nebojte tohoto slova, to pouze na vás někdo používá takovou určitou manipulační techniku.