Klíč mistrů stojí za úspěchem nejen Napoleona Hilla

Mohou vůbec autoři přijít s něčím novým? Zdánlivě nová myšlenka se "najednou" objeví ve sto let staré zapomenuté knize a mnohá "čerstvá moudra" jsou jen parafrází tisíce let starých pravd.

Svým způsobem je to jedno… Každé dílo má své místo na slunci. U každého velkého díla stála na jeho počátku inspirace. Můžeme stejně tak obdivovat staré knihy pro jejich srozumitelnost i dnešnímu čtenáři a můžeme zrovna tak raději sáhnout po současném spisovateli, který nám stará moudra umí podat moderním způsobem. Každému vyhovuje něco jiného a můžeme být rádi doslova za každou knihu osobního rozvoje, která pomáhá lidem procitnout z jejich "spánku".

Z mnoha přečtených knih o osobním rozvoji jsem nabyl dojmu, že většina autorů čerpá z jednoho osvědčeného zdroje. Tím jsou knihy Napoleona Hilla (1883-1970). On sám ve svých dílech přisuzuje svůj úspěch četným rozhovorům s nejúspěšnějšími lidmi své doby, k nimž ho inspiroval ocelářský magnát Andrew Carnegie.

Hill napsal svou nejúspěšnější knihu "Myšlením k bohatství" v roce 1937, ale jeho prvním dílem byl osmidílný soubor nazvaný "The Law of Success" ("Zákon úspěchu"). O dnes velmi populárním zákonu přitažlivosti psal již v březnovém čísle svého časopisu Hill´s Golden Rule Magazine v roce 1919 jako o "zákonu odplaty".

Není však bez zajímavosti, že téhož roku napsal Napoleon Hill dopis jistému Charlesi F. Haanelovi (1866-1949). V dopise mu děkoval za jeho dílo "The Mastery-Key Systém" z roku 1912 (česky vyšlo jako "Klíč mistrů"). V dopise uvedl: "Můj současný úspěch a úspěch, který následoval v mé práci jako prezidenta Institutu Napoleona Hilla, byl do značné míry v souladu se zásadami stanovenými v knize The Master-Key Systém."

Haanel ve zmíněné knize vysvětluje principy, příčiny a zákony, na nichž je založeno jakékoli dosažení úspěchu. On sám byl velmi úspěšným podnikatelem a tedy nejlepším důkazem pravdivosti svých tvrzení. "Zákon přitažlivosti vám jistě a neochvějně přinese podmínky, prostředí a životní zkušenosti odpovídající vašemu obvyklému, charakteristickému a převládajícímu duševnímu postoji."

Podle knihy Alexandry Bruce "Odhalené Tajemství" kolují novodobé pověsti o tom, že nejmenovaná "církev" Haanelovu knihu v roce 1933 zakázala, ta se přestala dále tisknout a starší výtisky se zuřivě sháněly na černém trhu. Tak pravděpodobně získal ten svůj i Bill Gates, když ještě studoval na Harvardově univerzitě. "Klíč mistrů" mu prý dodal odvahu zanechat studia a založit Microsoft.

Alexandra Bruce dokonce uvádí, že je veřejným tajemstvím Silicon Valley, že téměř každý podnikatel, který zde v posledních letech zbohatl, to dokázal díky studiu textu pana Haanela z roku 1912. Klíč mistrů četl prakticky každý milionář a miliardář v této líhni úspěšných podnikatelů. "Vzhledem k tomu, že tato kniha byla znovu vydána teprve nedávno, byly její staré výtisky v Silicon Valley dlouho velmi žádanou komoditou," dodává.

Jistě nepřekvapí, že také Charles F. Haanel sbíral pro své dílo inspiraci z mnoha zdrojů. Zákon přitažlivosti je popisován v nespočtu dílech pod četnými názvy. Přímo o zákonu "přitažlivosti" psala už v roce 1877 ruská okultistka Helena Blavatská v kontextu narážejícím na sílu přitažlivosti mezi prvky mysli.

Obecně přijímanou zásadou se zákon přitažlivosti stal díky Prentice Mulfordovi, jenž mu věnoval řadu esejí, publikovaných ve druhé polovině 19. století. A třeba spisovatel Ralph Trine napsal v knize "In Tune With The Infinite" (1897) toto:

"Zákon přitažlivosti funguje univerzálně na všech úrovních akce. Přitahujeme vše, co si přejeme nebo očekáváme. Pokud toužíme po jedné věci a očekáváme druhou, rozdělíme se na vnitřní konflikt, což rychle vede ke zničujícím výsledkům. Rozhodně se rozhodněte, že očekáváte jen to, po čem toužíte. Pak přilákáte jen to, po čem toužíte."