Víte, že i nenávist může být pro vás přínosem?

Přinášíme přepis staršího, leč stále aktuálního, povídání Jiřího Lexy na téma "nenávist". Pokud raději posloucháte, můžete si pustit přiložené video. Pokud raději čtete, tento článek je textovou verzí se stejným obsahem:

Krásný den vám přeji a rád bych se s vámi opět podělil o nějaké myšlenky, které se dnes týkají takové z našeho pohledu "negativní emoce", ale ona ve skutečnosti negativní není. Já vám to během chviličky vysvětlím. Jedná se o nenávist. Mnoho lidí v sobě pociťuje nenávist, ale ve skutečnosti je to pouze jedna neutrální emoce, která může být buďto užitečná, anebo neužitečná, anebo může být v rovnováze. To záleží pouze na nás, jak ji pochopíme.

Nenávist je totiž vlastně projev naší duše, našeho organismu, s jakousi nespokojeností. Je to projev jakési nespokojenosti. Znamená to, že my projevujeme něco, co s námi nesouzní, co není s námi v souladu a co nechceme v životě. Abychom se třeba v určitých situacích zachránili nebo abychom předešli určitým dlouhodobým krizovým záležitostem.

Například nás bude někdo neustále v práci šikanovat. To se stává, bohužel. Mně s tím přichází mnoho lidí třeba na terapii, pak z toho jsou různá traumata, jsou z toho potom různé problémy třeba s energií na játrech, pak děláme harmonizaci jater jenom kvůli tomu, že ti lidé neprojevili svoji nenávist vůči tomu danému člověku, třeba v zaměstnání.

To znamená, někdo je začne určitým způsobem šikanovat, ono se to jakoby nezdá, ono to je nejdřív jemné, stupňuje se to, ten člověk zkouší, co si může dovolit a ten dotyčný člověk v sobě začne sice hromadit nějaké negativní emoce, ale bohužel se nedokáže tomu člověku už vzepřít. A potom to funguje tak, že vlastně on v sobě neustále tu nenávist jakoby jitří, ale on jí nepustí ven. Ten druhý mu neustále ubližuje, dává mu určitý jakoby signály toho, že ho chce třeba ponížit v tom zaměstnání a tento člověk při dlouhodobém setrvání v takovémto vztahu, tak může mít opravdu zdravotní problémy.

Ta nenávist, která v něm je vůči tomu druhému člověku, se stává pro toho samotného nositele škodlivou. A v tomto případě je to ta nenávist, která je ta špatná, ta těžká, ta, která se stává tou negativní, protože my ji pouze nemáme zvládnutou. To není o té samotné emoci, to je o tom, že my nechápeme, jak s tímto pocitem pracovat. Ale pokud na začátku přijde člověk, začne nám nějak ubližovat nebo cítíme, že nás tlačí do nějaké nekomfortní zóny, kde my nechceme být, tak tu nenávist můžeme projevit pozitivně.

A znamená to třeba: "Tak stop! Já si nepřeju, aby ses ke mně takto choval!" Toto je také projev nenávisti, ale je jednorázová, vyskočila ze mě, ten člověk se zalekne a řekne, aha, tak tady já si to nebudu moci toto dovolit.

Můžeme mít perfektní pracovní i kolegiální vztahy, protože my jsme zarazili něco v samém počátku a pomohl nám v tom kdo? Naše nenávist. Ta nenávist se uvolnila, vyrovnala, zharmonizovala a my ji nemáme v sobě, ona už je pryč a my máme třeba dobré vztahy na pracovišti. Toto mnoho lidí neumí a pak se diví, že mají třeba problémy, třeba i v partnerských vztazích nebo sousedských vztazích, to je úplně jedno kde.