Řídíme si život sami, nebo je dán předem?

Staňte se členy Klubu Hovory s Tamarinou a můžete poslouchat velké množství rozhovorů na rozličná témata. Jako ukázku jednoho z těchto hovorů (č. 70) přikládáme přepis videa, kde zazněl tento dotaz: Jaký je rozdíl mezi tím, že naše životy byly již před vstupem do našeho vědomí dopodrobna zapsány v kvantovém poli, neboli ve vesmíru, a jak to je s tím, že si vlastně utváříme svoji realitu během života? Můžeš nám k tomu něco říci?

Tamarina: Všechno vychází z vašeho pojetí života, z vaší představy o vesmíru, o životě, protože vy žijete v tom, že něco je dané před tím, než jdete na váš svět, do reality, kterou jste si vybrali, to znamená do hmotné reality.

Ve skutečnosti je to tak, že když přijdete na planetu Zemi, nebo do jiné hmotné reality, kam můžete přijít, kam si vyberete, tak je to vlastně o tom, že vy máte určitý plán, máte určitý nástin toho, co potřebujete zažít, co jste si domluvili v tom jemnohmotném světě. 

Ale teď je důležitá jedna věc. V tom pozemském životě vám hraje velkou roli váš pozemský čas. Ve skutečnosti vaše jemnohmotné tělo, vaše duše, zůstává z větší části v tom jemnohmotném světě a komunikuje s těmi dušemi těch ostatních zúčastněných a vlastně vy si tím můžete tvořit celý ten proces tak, jak potřebujete. 

Takže jestli máte pocit, že jdete od bodu A do bodu B, potom do bodu C atd., tak vy tak můžete jít, ale pokud vám to nevyhovuje a vaše duše to přehodnotí, tak můžete celou tu cestu změnit spontánně během toho vývoje. Takže neříkejte si nebo si nedávejte do hlav, že je to všechno předem dané.

Ono to dané předem není, protože vaše duše je neustále propojená s tím jemnohmotným světem a jestliže jste se rozhodli pro určitou cestu a například jste si dali i třeba přesný čas nebo přesný termín vašeho odchodu zpět do jemnohmotného světa (po vašem "přesné úmrtí"), tak může dojít k tomu, že vy si to ještě během toho života rozmyslíte.

Například pochopíte, že se k svému tělu máte chovat lépe, žít zdravě, méně si navzájem ubližovat a dojdete k tomu, že můžete v tom životě, v té inkarnaci, být mnohem déle a budete svému vývoji prospěšní. Vy nemusíte odejít za každou cenu, když jste si to naplánovali, když to vaše duše vyhodnotí, že to je pro vás přínosné. Ale je to odvislé od jedné důležité věci, že ten život žijete v radosti. 

V momentě, když se tam trápíte, tak většinou se držíte toho starého plánu, který si dáte, anebo si jej ještě můžete i zkrátit. Ono to funguje totiž i opačně. Takže pokud vaše duše je nešťastná, že není v souladu... Ona vaše duše není nikdy nešťastná, ve skutečnosti vaše duše necítí soulad s tím vaším pozemským bytím, tak vás jednoduše odvolá, když to mám říci po vašem. Ale ve skutečnosti vy si rozhodujete, jak dlouho a jakou náplň budete věnovat tomu svému hmotnému bytí, tomu svému hmotnému životu.

Proto se nefixujte na žádné informace, že vše je předem dáno nebo domluveno, ale vy si to můžete udělat tak, jak vy uznáte za vhodné, ale musí to být v souladu s vaší duší, což je především pozitivní pocit neustálé radosti z vašeho života. Jestliže někde pociťujete něco jiného než radost, třeba smutek, strach nebo výčitky nebo vinu nebo něco podobného, nenávist třeba, tak se těch pocitů v žádném případě nebojte a nezříkejte.

Neschovávejte se před nimi, ale přijměte je. Když budete někomu závidět, ano, řekněte si, proč mu závidím a pracujte se svojí závistí. Závist není špatná vlastnost nebo špatná emoce. Závist je špatná pouze tehdy, pokud se ji snažíte od sebe odehnat, protože tím vy vlastně jste nepochopili smysl, proč vám ta vaše závist třeba přišla do života. 

V momentě, když ji pochopíte a tu závist budete realizovat a budete ji neustále podrobovat svému zkoumání nebo svým analýzám, tak zjistíte, že vás mnohému naučila. Rázem zjistíte, že žádnou závist už nepotřebujete, že ji prostě u sebe máte, což je přirozené, protože vy máte veškeré spektrum všech emocí, kterým říkáte pozitivní a všech emocí, kterým říkáte negativní, ale vy je nemusíte používat, protože je zrovna nepotřebujete.

A stejně tak je to ze strachem. Pokud pochopíte, že váš strach je pouze emoce, které vy se ve většině případů bojíte, to znamená, odháníte ho od sebe, protože říkáte "ten strach ke mně nepatří", tak v tom případě se dostáváte do situace, že ten strach bude s vámi neustále.

Ale jakmile to pochopíte, tak se vlastně budete posouvat dále a ten strach skutečně nebudete využívat, ale vždy si přiznáte, že strach v sobě nosíte a vždy ho v sobě budete nosit. A tímto způsobem můžete na sobě pracovat a tímto způsobem můžete vnímat váš svět a takto si můžete měnit ten váš plán doslova za pochodu, že budete poznávat ty své emoce a vy i když třeba nevíte, dokdy máte určený svůj život, tak tím, že budete šťastní, že budete radostní, že budete mít doslova pro co žít v té vaší realitě, tak budete růst a budete se pohybovat směrem výš a výš v tom vibračním poli.