Jak vstřebat situaci, kdy si někdo blízký vezme život?

V Klubu Hovory s Tamarinou probírá Jiří Lexa s jemnohmotnou bytostí Tamarinou různé otázky, které jí klade on či členové klubu. Přinášíme textovou verzi nahrávky č. 209, která je k dispozici se spoustou dalších právě těm z vás, kteří tvorbu těchto nahrávek chcete podpořit a přidat se tak k naší klubové komunitě. Děkujeme.

Jiří: Dobrý den, drazí přátelé, dnešní dotaz nám zaslala paní Simona a ptá se Tamariny: "Jak pochopit, že se někdo blízký oběsil? Jak mu odpustit a nezlobit se na něj, že opustil své malé děti? Moc děkuji."

Tamarina: Nad těmito otázkami se zamýšlíte velmi často. Je vás mnoho, protože někdo si plánuje vzít život, někomu odešel jeho blízký, kdo si vzal život, někomu odešel přítel, přítelkyně a zkrátka tento fakt se mezi vámi neustále nějakým způsobem traduje, že je to něco trestuhodného, že je to něco zavrženíhodného a že to je něco, co je velmi špatné. 

Ale když jste přicházeli na tento svět, tak jste si domluvili určitou hru. Vy tady v této realitě skutečně nežijete, vy tu hrajete hry, vy tu hrajete různé role, hrajete tu různá divadla, ale i toto bohužel z dnešního pohledu do toho divadla patří. Je to smutné, protože vy jste byli naučeni právě k tomu, že tento svět je jediný, který můžete obývat a že už nikdy se nepotkáte.

Ale jakmile opustíte toto tělo, jakmile opustíte tento svět, tak zjistíte, že vlastně vy jste pouze hráli roli, na které jste byli domluveni. A teď přímo k tomu dotazu. 

Vy nemáte co zazlívat komukoliv, když se rozhodne si vzít život, protože je to jeho rozhodnutí. On se pro to rozhodl na základě své svobodné vůle a nikdo mu nemůže v tom zabránit. Je možné, že on si ponese různé následky, které třeba zapříčinil tím, že vytvořil nějakou nerovnováhu, že odešel třeba dříve, ale většinou to bývá naplánované.

Většinou to bývá naplánované, už když člověk přijde na tento život, do tohoto života, na tento svět. A je velmi důležité to respektovat, stejně tak, jako když někdo zemře "přirozeným způsobem". Tito lidé se prostě rozhodnou, že odejdou a i proto, že odejdete na základě nějaké nemoci, tak se rozhodujete vy. 

Tak se rozhodujete a možná jste se rozhodli ještě dřív, než jste přišli do tohoto zrození. Proto není třeba se zlobit na toho člověka a naopak on to má velmi těžké, protože v tuto chvíli, jestliže jste mu neodpustili, tak on to vnímá. On vnímá tyto emoce, protože on už je v tom skutečném životě, který zažívá každá lidská duše, který zažíváte každý z vás a odskakujete si doslova do té hmotné reality, kde zažíváte tyto různé zkoušky, které jsou pro vás mnohdy velmi bolestivé, ale důležité je, že když mu neodpustíte, tak on to bude vnímat neustále, že vlastně vy jste něco nepochopili a bude se trápit do té doby, než vy odejdete z této reality a tam si to vyříkáte a vlastně tam to pochopíte.

Tzn. je lepší mu odpustit a přijmout to, že se pro to jednoduše rozhodl. A ty malé děti... On je na to připravil, oni byli tak domluveni. Ony potřebují zřejmě zažít to, že jim odejde někdo velmi blízký a že je třeba, aby prošli ten život bez toho jednoho blízkého člověka, takže i ty malé děti, ony se s tím velmi rychle vyrovnají, ale je důležité, aby vy jste si uvědomili, že pohled dospělých na ty malé děti jako na chudinky, na ubožátka, je mnohem mnohdy horší než to, co zažívají ty děti samy uvnitř sebe. 

Proto je v žádném případě nelitujte a přijměte to, že i tyto malé děti, než šly na tento svět, než se inkarnovaly, tak si to s tím blízkým člověkem, který je v tuto chvíli opustil, ačkoliv si sáhl sám na život, tak s tímto člověkem se prostě domluvily a nikdo jim to nemůže překazit. 

Proto je důležité, abyste respektovali, i když člověk si sám sobě sáhne na život, můžete se podívat i třeba na další věci, kdy třeba člověk byl donucen okolnostmi, kdy člověk byl donucen tím, že byl v bezvýchodné situaci, aby třeba unikl nějakému mučení nepřátelskému a podobně, tak si radši sáhl sám na život. A to berete jako hrdinství, ale ve skutečnosti je to úplně stejný způsob, akorát, že za jiných okolností.

To znamená, zkuste se na to podívat tak, že ten člověk se pro to jednou rozhodl a vy mu to přejte, protože on na to má a měl právo. Popřejte mu jenom to nejlepší, odpusťte mu a odpouštějte mu stále, protože pokud to budete v sobě nosit jako nějakou křivdu, jako nějaký velký šrám na duši, tak ne on, ale vy si z toho můžete ještě nějakým způsobem nastartovat nějakou nemoc. A to není dobré.

Proto je lepší tomu člověku popřát jenom to nejlepší, myslet na něj v tom dobrém a uvědomit si, že národy, o kterých vy říkáte, že jsou primitivní, tak když jim odejde někdo blízký, tak tyto národy oslavují. Proč oslavují? Protože ony oslavují, ne, že ten člověk odešel, ale to, že měly tu možnost a tu čest se s ním tady setkat, protože neví, jestli se v tomto složení ještě třeba někdy setkají, a proto oslavují to, že ten člověk s nimi byl, strávil s nimi určité časové období a v tuto chvíli prostě odešel tam, kam potřeboval. 

A zkuste to udělat také tak. Nemusíte oslavovat, protože to asi je teď v tuto chvíli irelevantní, ale podstatné je, abyste si to uvědomili, že tomu člověku potřebujete odpustit. Vy mu potřebujete odpustit ne kvůli jeho dětem, ne kvůli němu, ale kvůli sobě. Protože odpuštění vám obrovsky pomůže a obrovsky vám nastartuje vaše další vibrace a budete mít možnost toho člověka vidět stále v tom lepším obrazu.

Pokud mu neodpustíte, tak si ho budete neustále kreslit v tom, že něco provedl, ale on ve skutečnosti dodržel pouze slib, který si s největší pravděpodobností, říkám s největší pravděpodobností, aby mne nikdo nechytal za slovo, protože je možné, že ten člověk to těm dětem slíbil ještě dříve, než přišly na tento svět, ale mohlo se taky stát, že u něj došlo ke zkratu, ale i když dojde ke zkratu a ten člověk si sáhne sám na život, tak není důvod k tomu ho obviňovat, že něco provedl. 

To, že jste, vaše civilizace, pochovávali lidi na zcela jiných místech než ty, kteří umřeli přirozeným způsobem, tak to bylo pouze určité gesto, které dělali organizace, které byly proti tomu, aby si lidé brali život - z jednoho důvodu, protože ony sice hlásaly svobodnou vůli, ale pokud by lidé pochopili, že sáhnout si na život není vlastně problém, protože se ten člověk zase vrátí do nějaké inkarnace a pokud nelpí na hmotných věcech nebo na vztazích, tak ten člověk vlastně odchází naprosto čistě. 

A tyto organizace toho zneužívaly a strašily doslova lidi, že pokud si sáhnou sami na život, tak jim bude uděláno bůhvíco a budou se smažit v pekle a podobně. Ale ve skutečnosti to tak není. To neznamená, že by si lidé měli kvůli každé hlouposti brát život, ale pokud to ten člověk již udělal, tak to nesmažete, nevezmete zpátky a jediné, co vy můžete udělat, abyste narovnala ty vibrace, které tam vznikly, tak je pouze jedna věc, a to je odpuštění. 

Vy tomu člověku už nemůžete život vrátit, vy ho už nemůžete vrátit zpátky sem k jeho dětem, ale vy mu můžete odpustit. A vy můžete i jeho děti k tomu vést, aby na něj vzpomínaly v tom nejlepším a vést je k tomu, že on vlastně byl pro ně tím nejlepším rodičem, protože splnil určitý slib. To jim samozřejmě nemusíte hned říkat, ale spíš až budou dospělé, tak jim to vysvětlit, že ten člověk prostě dodržel určité slovo, které jim dal, takže takto se na to zkuste dívat. 

Já v tuto chvíli chápu, že to pro vás může být bolestné, že to pro vás může být zdrcující, ale pokud se s tím co nejdříve takto srovnáte, tak pochopíte, že vlastně můžete žít další plnohodnotný život a můžete toho člověka mít stále ve svém srdci jako člověka, který je absolutně pro vás na tom jednom z nejvyšších míst mezi lidmi, protože pokud jste k tomu člověku měla nějaký vztah, tak je důležité každého člověka nejen k tomu, ke kterému máte nějaký vztah, si udržet na nějakém vibračním spektru.

A pokud si na lidi vzpomínáte v dobrém, tak vám to tady v tomto životě stále zvyšuje vibrace a vy máte šanci vlastně si vytvářet ten život přesně tak, abyste byla šťastná. Ale jestliže budete na někoho myslet s nenávistí nebo s nějakými výčitkami, tak to snižuje vibrace především vám a nepomůže to vůbec vám.

Takže v tuto chvíli já doufám, že jsem vám podala vysvětlení, které jste asi očekávala, nebo které jste chtěla a v případě, že by vám to nestačilo, tak můžete nám napsat ještě a určitě Jiří zařadí nějaký další rozhovor na toto téma, ale já sama za sebe bych v tuto chvíli asi toto povídání ukončila.

Kvantová cesta

Portál osobního rozvoje, jenž se zaměřuje na témata zdravého životního stylu, fyzické a duševní kondice, kvalitních mezilidských vztahů a především na tvorbu vlastní reality pomocí čtení z kvantového pole. Nabízí články, videa, kurzy či semináře.

Klub Hovory s Tamarinou

Staňte se součástí naší komunity!

Patříte k fanouškům YouTube kanálu Hovory s Tamarinou a chcete slyšet více témat?

Poslouchejte nové rozhovory každý týden!
Členové klubu mají k dispozici mnohem více obsahu s Tamarinou, než je volně přístupný na YouTube či našem blogu. Navíc máte příležitost klást Tamarině vlastní otázky na témata, která Vás zajímají.

Chcete e-book zdarma?


Webinář

🗓️ 10. února 2024 (Obsazeno)
🗓️ 16. března 2024 (Sobota)
⏰ 10:00 - 17:00


Webinář zdarma!

✔️ Webinář zdarma
🗓️ 14. března 2024 (Čtvrtek)
⏰ 18:00 (délka cca 1 hodina)


ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ vyjadřujete souhlas k použití všech cookies. Zobrazit podrobnosti Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti