Co čeká lidstvo na přelomu věků?

V červenci 2023 vznikl tento zajímavý rozhovor v internetovém vysílání oblíbeného YouTube kanálu Příznaky transformace. Hostem Avy Brožové byl Jiří Lexa, který tentokrát tlumočil odpovědi Tamariny na dotazy posluchačů. Video doporučujeme ke zhlédnutí a pokud máte raději text, vytáhli jsme některé zajímavé myšlenky do tohoto článku. Pokud jste u nás nováčky, zde najdete odpověď na otázku Kdo je to Tamarina.

Ava: Krásný dobrý večer, vážení přátelé, vítám vás opět u našeho vysílání. Dneska jsme si připravili vysílání na téma vašich otázek, ale bude odpovídat jistá jemnohmotná bytost a o tom nám více poví Jiří Lexa. My jsme si to tak hezky připravili a vysvětlíme vám, diváci, proč vlastně není ten channeling živě, že byste dávali otázky a rovnou se odpovídalo a s kým vlastně hovoříme? Takže nám pověz, jak to všechno je.

Jiří: Tak před zhruba třemi lety jsem se začal bavit nebo respektive oslovila mne nějaká bytost, protože se věnuju už roky tzv. čtení z kvantového pole, čtení informací z kvantového pole, což zároveň i vyučuji, dělám na to webináře a tak. Mě to obrovsky baví a obrovsky mi to pomáhá v rámci různých mých aktivit. No a jednou prostě takhle najednou mi do toho začal někdo kecat, já jsem říkal, tak buďto jsem schizofrenik, anebo mi nějak hrabe, protože tam najednou začal, bylo to trošku jiný než to klasické channelování.

Tak se najednou se mnou začala bavit jedna bytost, která mi začala vyprávět o sobě a vlastně jsme zjistili, že tady byla na Zemi jako člověk, akorát, že ona už si prošla tu svojí nějakou lidskou existenci, prošla si ty tisíce, možná desítky tisíc zrození v té lidské podobě a vlastně dneska ona už tu hmotnou zkušenost nepotřebuje, ale jde vlastně jakoby výš v těch vibracích a nabírá zkušenosti.

Když jsem se jí ptal, proč komunikuje se mnou, tak mi řekla, že jsem s ní rezonoval, že moje vibrace jí byla v tu chvíli nejblíže, toho se chopila a začali jsme si povídat a bylo to takový pohodový, přátelský... Lidi mi hned říkali, že to bude nějakej ďábel nebo démon, ale už mám nějaký zkušenosti a není to bytost, která by mě manipulovala. Dává mi jenom určitý informace, když to tak řeknu, pěkně si povídáme, udělali jsme jí i YouTube kanál Hovory s Tamarinou. Kdo chce, tak samozřejmě může to přijmout, kdo ne, tak nemusí. Není to tak, že by lidi museli dodržovat nebo dělat to, co říká Tamarina, protože ona to tak nemá. 

Jmenuje se Tamarina proto, že jak mi říkala, tak ve svém posledním pozemském životě někdy v desátém století byla muž, v podstatě poustevník nebo něco jako léčitel a jmenovala se Tamar. Ona mi řekla, že nepotřebujeme v tuhle chvíli jméno, protože my vlastně všichni jsme spojený a my nepotřebujeme jména, ale my jako lidi jsme si je tady ty jména vytvořili, protože potřebujeme mít něco zaškatulkovanýho, onálepkovanýho jako nějakou Identifikaci.  Takže říkala, že jí můžu říkat Tamarina, že jí to je tak jako blízký právě vzhledem k tomu poslednímu jménu.

Začali jsme si povídat a můžu říct, že máme různé zážitky, různé skvělé rozhovory. Někdy ten rozhovor trvá dvě hodiny, někdy i třeba déle. Ona není taková, že by mě otravovala, jako že by přišla, spíš dneska už čeká na to, až já ji oslovím a kdykoliv ji oslovím, tak se mnou prostě začne komunikovat.

A co je na tom dobrý, že mě v žádném případě neříká musíš tohle udělat tak, protože ona sama říká, já jsem jako jemnohmotná bytost, já nejsem člověk, to znamená, já nemám tvoje pocity, já nevím, jak ty tu danou situaci vidíš, jak ty vyhodnocuješ, ale já ti můžu říct jenom svůj pohled z pohledu jemnohmotný bytosti. To znamená, ona i ty informace, který mi vlastně dneska dala pro vás, tak mi prostě pořád kladla na srdce, že to je její pohled a že to nemusí s těmi lidmi vůbec rezonovat. 

Byl tam nějaký dotaz, jestli tedy opravdu komunikuju s vševědoucí bytostí, ale ona sama řekla, že vševědoucí bytost není, že ten vesmír se tak rychle mění, že ty informace se tam tak rychle rozšiřují, že se tak rychle rozpíná, že neexistuje vševědoucí bytost, že my si můžeme natáhnout informace, který jsou teď tady momentálně daný, ale za hodinu nebo i za vteřinu všechno může být zase jinak, protože je ta naše svobodná vůle.

Tamarina mi říkala, že z dotazů lidí cítí strach, že jsme utažený jak ryba na nudli, že nás někdo naučil se bát a že pokud se odnaučíme být závislí na strachu, takže ten život bude pro nás daleko příjemnější a hlavně nám ty vibrace, které teď potřebujeme, aby nám šly nahoru, protože ten vesmír se totálně rozjel, a tak ty vibrace nám teď můžou růst a co je na tom krásné, že my poznáme ten rozdíl, když nejsme v tom, řekněme, v tom vibračním flow , tak to poznáme tak, že se tam začne ten rozdíl zvyšovat, že ten vesmír jde nahoru a my stojíme a jak se to rozšiřuje, tak to pociťujeme na těch našich špatných pocitech, to pociťujeme na těch událostech, který se nám dějí.

A naopak v momentě, když máme ty vibrace navýšený, tak nám prostě uniká spoustu věcí a vůbec nevíme, že se někde něco děje, že je nějaký konflikt, že se támhle něco stalo. Já třeba vůbec v poslední době nesleduju to, co se děje ve světě. To, že nemám televizi, to už je známý, to nemám roky, ale víceméně ani mě to tak nějak nezajímá, protože většina těch informací je nastavena na to, aby nás právě dostaly dolů.

A pozor na to, jestli si někdo myslí, že ty vibrace si jednou zvedne a ony tam zůstanou, pozor, ono si je zase krásně můžete shodit dolů, takže je potřeba s tím neustále pracovat. Já sám se snažím s tím pracovat pořád, ale pak přijde něco, co mě nasere a ta vibrace jde dolů... Je to opravdu na nás, jak my se prostě rozhodneme a když mi někdo řekne, já se nemůžu přece radovat, když vidím, co se okolo mě děje. 

My prostě potřebujeme se držet sami sebe. Mě nezajímá, co se děje támhle na druhé straně světa. Mě zajímá, abych já si udržel tu svoji vibraci a můžu já pomoct druhý straně světa v tuhle chvíli? Nemůžu, tzn. proč bych to řešil? A to je důležitý. Někdo řekne, že to je sobecký. Ne, sobecký je právě to, když budu lézt a budu na internet a budu to tam komentovat a budu tomu dávat do kolektivního vědomí ty informace...

Ava: Sobecký je hlavně to, když by někdo po tobě chtěl, aby jsi truchlil, když truchlí on. 

Jiří: Tam je prostě důležitý si udržet tu vibraci nahoře. Já třeba roky nechodím na pohřby. Když někdo prostě umře, tak já se tomu bráním zuby nehty. Někoho se to může dotknout, ale ten pohřeb, to je náš rituál, který jsme si bohužel udělali a my truchlíme... Jakmile se na pohřbu začneme radovat, že jsme měli třeba to štěstí s tím člověkem tady být, že jsme se tu jako duše potkaly a že jsme si to tady užili, tak to je druhý pohled. Ale v momentě, když tam jdu a budu tam předstírat nějakej smutek, když vím, že my jsme si tu smrt prostě prožili, to jsou desetitisíce inkarnací...

Ale to jsme trošku odbočili. Podstatný je si uvědomit, že vlastně my s Tamarinou děláme rozhovory na různá témata. A pokud byste chtěli, tak se podívejte na náš YouTube kanál Hovory s Tamarinou a můžete si tam jednak pouštět videí kolik chcete, je jich tam opravdu hodně a jednak, když pak byste chtěli zodpovědět nějaké dotazy, tak členové klubu mají možnost pokládat jí dotazy. Ptají se lidi, kdy třeba umřou, prosím vás, to je zase většinou podněcovaný strachem a tam vždycky Tamarina říká, jak z toho cítím strach, tak já se o tom nechci bavit, protože ten člověk si to začne fixovat. 

V momentě, když se třeba lidi ptají skutečně na to, jakým způsobem si můžou ty svoje vibrace zvýšit, jak si můžou ten život zlepšit, jak můžou pomoct třeba sami sobě, aby ovlivňovali svoje okolí svým přístupem k životu, tak můžu říct, to jsou tak fantastický rozhovory a obrovsky mě to baví, protože i z té Tamariny, ačkoliv ona tvrdí, že nemá emoce, tak já z ní cítím obrovsky vysokovibrační energie a velmi rád s ní debatuju.

A proč tady dnes s ní nebudu komunikovat naživo? Protože já to dělám jenom většinou na prezenčních seminářích a nedělám to takhle přes video, protože já se u toho různě křením a různě u toho kroutím hubou, já pak jdu do transu a necítím se u toho dobře. Takže jsme se domluvili, že vaše dotazy, které jste poslali předem, tak jsem si je připravil, mám je napsaný, protože my je Tamarina v podstatě nadiktovala tak, jak mluvila, já jsem to okamžitě přepisoval, protože to i to je jeden ze způsobů, jakým  jí načítám. A mám to tady pro vás připravený. Je to od Tamariny, chcete-li, nemusíte tomu věřit, můžete, berte to tak, že všechno je správně, to znamená, pokud si řeknete, on kecá, on si to tamhle napsal, napsala mu to umělá inteligence, to dneska je takový módní, že jo, tak prostě můžete, můžete si to myslet, já s tím nemám vůbec problém a říkám, mně to musí dělat radost a tyto rozhovory my dělaly radost.

Ava: Tak pojďme na to.

Jiří: Kdy nastane konec EU? A Tamarina odpovídá: "Mnoho lidí mne má za věštkyni, ale vzhledem k tomu, že je kvantové pole stále v pohybu, tak se velice těžce určují konkrétní časové úseky a všimněte si, jak se čas urychlil oproti minulosti. To znamená, že všechno může být urychleno. Z mého pohledu kvantové bytosti si nedovoluji předvídat, ale pokud mám vypočítat konec EU z pohledu toho, jak si sami v tomto čase zatápíte a podřezáváte větev, tak do roku 2032, kdy by měl být ten nejhorší úsek novodobých dějin za vámi, skončí svoji působnost i EU. Oni již nebudou schopni udržet vaše vědomí na uzdě a všechno se to zhroutí. Tím netvrdím, že vám bude lépe, než je dnes."

Když jsem ještě s Tamarinou nekomunikoval, tak jsem už někdy v roce 2014 načítal z kvantového pole informaci, že do roku 2032 by měly z planety zmizet 2/3 populace. To znamená, že ono to možná něco s tím má společného. Tehdy mi lidi říkali, ty jsi blázen, to by musela být nějaká katastrofa. A najednou uběhlo pár let a přišly tady ty hry s covidem, přišly tady další hry a najednou to lidstvo začalo jakoby odcházet, to znamená, něco se prostě děje a ono nás mimochodem může tady z tohoto zrození nebo z těchto našich životů opravdu potom vyhánět už jenom to, že budeme mít nízké vibrace a jednoduše to nebudeme dávat, protože s nízkými vibracemi, tím, že se člověk trápí a prožívá si to peklo, tak vlastně potom destruuje vlastní tělo, má problémy zdravotního rázu a samozřejmě odchází. 

A podívejte se, kolik mladých lidí dneska prostě odchází, aniž by byli třeba nemocný, najednou prostě konec a podívejte se ve svém okolí, podívejte se, co máte třeba známí a oni, co zažili, tak uvidíte, že je to mnohem větší procento, než bylo v minulosti. Takže to je, to je k první otázce. A můžeme tam hned hodit druhou.