Chci komunikovat se svou duší či andělem, ale nic nepociťuji

V Klubu Hovory s Tamarinou probírá Jiří Lexa s jemnohmotnou bytostí řadu témat, které se často dotýkají každého z nás. Členové klubu mohou povídání poslouchat v audio formě, ale i Vy ostatní nezůstanete zkrátka a můžete si přečíst přepis jednoho z rozhovorů:

Jiří Lexa: Dobrý den, srdečně vás vítám u rozhovoru s Tamarinou. Dnes máme velmi zajímavou otázku: "Proč když chci komunikovat se svou duší nebo andělem, proč nic nepociťuji? A žádám již dlouho. Jsem ztracená?"

Tamarina: Nejste ztracená, ale zbytečně moc chcete. Protože když moc chcete, vytváříte energetický nesoulad. Tím, že na to myslíte, že nic nepociťujete, tak vlastně si tvoříte, že nic nepociťujete. Nechte vše volně plynout. Zkuste po tom netoužit. Zkuste se zaobírat sama sebou a věnovat tu energii pouze sama sobě. Řekněte si, že to necháváte volně, že vám je to jedno, že absolutně nemáte potřebu teď komunikovat se svým andělem nebo se svojí duší, protože vy komunikujete sama se sebou. 

Tím, že začnete vnímat sama sebe, tím, že začnete akceptovat sama sebe jako bytost, tak se zjemní vaše smysly, zjemníte vaše vnímání toho okolního světa a začnete postupně vnímat i tyto jemnohmotné energie. Ale musíte si uvědomit, že to skutečně začíná u vás. Vy jste se vzhlédla v tom, že někdo ve vašem okolí načítá různé bytosti, komunikuje se svými dušemi, respektive mnoho lidí to tvrdí. 

Podstatné je, abyste se cítila dobře sama se sebou. To je základ, protože v momentě, když se cítíte dobře sama se sebou, začnou se vám skutečně ty další smysly otevírat a budete moc překvapená, co vám vaše duše říká. Podstatné je si uvědomit, že vy nebudete třeba slyšet hlas, jako slyší někdo jiný. Můžete mít úplně jiné vjemy, úplně jiné vnímání toho hlasu vaší duše, anebo těch hlasů andělů. Můžete dostávat pouze třeba symboly. I to je možné. 

Neupínejte se na to, jak to slyšíte, že má tyto smysly rozpohybované někdo jiný, protože je vás hodně a každý jste originál. To znamená, nemusíte být v těchto věcech totožní. A v žádném případě tomu nepřispíváte právě tím, že se upínáte na to, že chcete něčeho dosáhnout. 

Uvědomte si, že okolo vás je mnoho krás na vašem světě. Vy ty krásy vnímejte, pozorujte, ale soustřeďte se na své vlastní pocity, které máte. Vnímejte každý pocit, který se ve vás odehrává, čímž získáte mnohem jemnější vnímání a je to stále dokola, proto se nebojte úplně opustit tuto myšlenku a nemusíte mít strach, že se od vás něco oddálí. Ba naopak. Tím, že tu myšlenku opustíte, přestanete jí věnovat svoji pozornost, tak se vaše smysly prohloubí a do budoucna to budete vnímat. 

Rozhodně nejste zatracená, protože to je opět pouze váš lidský výraz, protože nikdo není zatracený, nikdo není ztracený, nikdo není odsunutý ani izolovaný. Každý je přesně tam, kam se sám ustanoví. A jestli vy jste se rozhodla, že budete zatracená, tak budete zatracená pouze sama sebou. 

Ale nemůžete si myslet nebo namlouvat, že Universum by vás někdy zatratilo, protože Universum je vaší součástí a vy jste jeho součástí. A jak by mohlo něco zatratit samo sebe, pokud chce být v souladu a Universum stojí především na předpokladu jednotného souladu v celém vesmíru. Takže si z toho vůbec nedělejte těžkou hlavu. Soustřeďte se ode dneška na sebe a užívejte a hledejte krásy, hledejte hojnost všude okolo vás. 

Hledejte všude hojnost nejenom v materiálním světě, ale hojnost v tom, že budete vnímat své vlastní pocity, které budou stále lepší a lepší a tím, že budou lepší a lepší, tak to je pro vás důkaz té hojnosti a vy, když se na to soustředíte a budete každý den tuto hojnost produkovat a každý den s ní pracovat, tak se vám dostane i hojnost ve vnímání jemnohmotného světa. Tak je všechno jednoduché.